Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Demokracie

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Témata:

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-12 z 109
Sametová revoluce ve fotografii
06:57

Sametová revoluce ve fotografii

Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?
12:04

Konspirační teorie '89: Zmanipulovaný 17. listopad?

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Asi nejvíc jich koluje kolem samotné demonstrace 17. listopadu. Stále tak zůstávají nevyjasněny některé otázky, např. jestli byla revoluce předem připravena, zda byl dav studentů cíleně manipulován, nebo kdo dal rozkaz k zákroku na Národní třídě, při němž bylo zraněno několik set lidí. Pozdější vyšetřování nic neobjasnilo, protože záznamy a nahrávky se ztratily a s důkazy bylo manipulováno.

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů
07:52

Konspirační teorie '89: Pád komunistických režimů

Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.

Oslava 17. listopadu na Národní třídě
01:54

Oslava 17. listopadu na Národní třídě

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.

Zhodnocení polistopadového vývoje
05:44

Zhodnocení polistopadového vývoje

Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.

Dezinformace a ovlivňování názorů
02:03

Dezinformace a ovlivňování názorů

Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.

Retribuční dekrety a lidové soudy
05:51

Retribuční dekrety a lidové soudy

Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel vydány prezidentem republiky tzv. malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války.

Památníky Milady Horákové
02:16

Památníky Milady Horákové

Milada Horáková se stala jedním z hlavních symbolů obětí komunismu. Jen v Praze je připomínána památníky hned na několika místech: na Smíchově, na Vyšehradě, na Pankráci nebo na Malé Straně. Nový, moderně pojatý, památník se nachází od roku 2018 v parku Ztracenka na Albertově a evokuje „střet člověka s nelidským zlem“.

Volby v demokratické společnosti
12:53

Volby v demokratické společnosti

Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.

Demokracie a její tři pilíře
13:08

Demokracie a její tři pilíře

Co s přeplatkem za elektřinu? Koupí se nová grafická karta, oblečení nebo lístky na Ligu mistrů? Demokratické rozhodování v Sářině rodině ukončí rázný zásah despotického autokrata. Závěr - bude se malovat. O demokracii (vládě lidu) a jejích třech pilířích, které na vše dohlíží, ví své celá rodina. V čele stojí vláda, kontroluje ji parlament, který schvaluje zákony, a soudy fungují jako nestraníci.

Volby
04:18

Volby

V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.

Co dělá politik?
04:48

Co dělá politik?

Slovo politika označuje činnost, při které se skupina lidí s různými názory musí domluvit na vedení státu. Co to konkrétně obnáší? V malé obci politik rozhoduje třeba o novém vodovodu, ve velkých městech rozhodují o stavbách významných budov a dopravní infrastruktuře. Poslanci pak rozhodují o celém státě a směru, kterým se země bude ubírat. Nejvýše postavený politik je prezident. Co to znamená legislativní proces? Jde o proces schvalování nového zákona. Ten musí schválit nejen poslanci, ale i senátoři a nakonec ho musí podepsat i prezident. Což někdy trvá i roky. Proč lidé nemají rádi politiky? A co by měl politik umět?

Probíhá načítání