Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Návštěva u hospodářů, kteří využívají zemědělskou půdu v souladu s ochranou životního prostředí. Na lukách v Litovelském Pomoraví pomáhají chránit motýla modráska bahenního a podporují jeho osídlení.
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.
Česká republika je jedničkou ve třídění odpadu. Ročně u nás vznikne zhruba 250 tisíc tun plastového odpadu. K recyklaci jde pak něco přes polovinu, dalších 12 % je energeticky využíváno a zbytek končí na skládkách.
Pořad o Národním energetickém klimatickém plánu. Ten říká, že do roku 2030 bychom měli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie na 20 % z celkového množství v ČR.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
Čím se liší přirozený les od hospodářského? Druhová skladba původních lesních vegetačních stupňů byla povětšinou nahrazena smrkovými monokulturami. Především v nižších polohách, kde by se přirozeně vyskytovaly doubravy, bučiny či lužní lesy, znamená tato změna ztrátu biodiverzity a obranyschopnosti proti škůdcům, jako je kůrovec.
Věda24 (2025) přichází s pozitivní zprávou: ozonová vrstva se pomalu zaceluje a vrací se tak na úroveň z 80. let minulého století, kdy začali vědci poprvé upozorňovat na její ztenčení kvůli používání freonů, látek, které se používaly při výrobě lednic nebo sprejů.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
14 212
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.