Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu
Vítězný únor

Vítězný únor: Den, kdy zemřela československá demokracie

25. únor 1948 vstoupil do našich dějin jako Vítězný únor. Okamžik, kdy se Klement Gottwald „vrátil z Hradu“, podle historiků zahájil destrukci základů parlamentní demokracie a nastolení komunistické diktatury. Následující roky se pak v Československu staly synonymem znárodňování, emigrace a politických procesů. A také prorežimní propagandy, jak můžete vidět i ve videích, které jsme pro vás k tomuto tragickému výročí připravili. S důsledky čtyřicetileté totality, která právě v tento den začala deformovat naši společnost, se potýkáme i dnes.

Stáhnout materiály

Demokratické strany došly v únoru 1948 k mrazivému poznání, že s komunisty nelze bojovat žádnými civilizovanými prostředky. Jan Masaryk, který odmítl na post ministra zahraničí rezignovat, o pár dní později „vypadl“ z okna. 9. května schválila Gottwaldova vláda novou ústavu a poměry v zemi se začaly radikálně měnit. K horšímu. Ztrácela se morálka i charakter. Ti, kteří se ho odmítali vzdát, končily na popravištích, ve vězení, táborech nucených prací či v emigraci.


Jak k tomu došlo a jak nekompromisně komunisté likvidovali veškerou svou opozici, uvidíte v ukázkách ze seriálu České století i v dobových materiálech. Pochopíte, o jakou, slovy opata Víta Bohumila Tajovského, „nelidskou soustavu“ se naše země následujících čtyřicet let opírala.

Zobrazit další materiály
Únor 1948: Svoboda zaniká za velkých ovací

01:50

Únor 1948: Svoboda zaniká za velkých ovací

Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?

Násilný únor 1948

00:53

Násilný únor 1948

Spisovatel a historik Pavel Kosatík hovoří o událostech z února 1948. Zamýšlí se nad tím, jak fatální důsledky komunistický převrat přinesl: dodnes nevysvětlenou smrt Jana Masaryka či Prokopa Drtiny, emigraci významných politiků nebo lidí, kteří byli špičkami ve svém oboru. Bylo jasné, že nastává jiná epocha, kdy bude platit „kdo nejde s námi, jde proti nám“ a kdy se příležitosti může chopit každý. Součástí ukázky je i dobové zpravodajství z pohřbu Jana Masaryka.

Počátek únorové krize z pohledu představitelů KSČ

05:38

Počátek únorové krize z pohledu představitelů KSČ

Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.

Prohra demokratických stran v únoru 1948

05:24

Prohra demokratických stran v únoru 1948

V táboře nekomunistických stran panuje skleslost. Ve videu je přenesena scéna setkání představitelů těchto stran z 24. února 1948, ukazuje nastupující sílu KSČ i to, že rozdíly mezi demokratickými skupinami byly menší, než se původně zdálo.

Beneš o slábnutí víry v demokracii v únoru 1948

02:36

Beneš o slábnutí víry v demokracii v únoru 1948

Demokracie a víra v ni utrpěly druhou světovou válkou hluboké rány. To má své důsledky i v podobě událostí v únoru 1948. Edvard Beneš ve videu naznačuje svůj vztah k poválečnému Československu a vysvětluje svůj postoj k demisi demokratických ministrů.

Monolog Edvarda Beneše z února 1948

03:23

Monolog Edvarda Beneše z února 1948

Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.

Jan Masaryk a Klement Gottwald

02:03

Jan Masaryk a Klement Gottwald

Pasáž ukazuje vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a poukazuje na selhání společenských elit před únorovým pučem 1948.

Edvard Beneš

02:29

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?

Studentské protesty 25. 2. 1948

01:12

Studentské protesty 25. 2. 1948

V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.

Zatčení opata Tajovského

02:12

Zatčení opata Tajovského

Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.

Československá armáda po roce 1948

03:45

Československá armáda po roce 1948

Vojenský historik Eduard Stehlík hovoří o represích vůči příslušníkům československých ozbrojených sil po únoru 1948. Ani armáda nezůstala ušetřena čistek komunistického režimu. Po několika vlnách krutosti, které skončily až v roce 1956, zůstala naše armáda o tisíce důstojníků chudší. Mnozí z nich byli popraveni nebo odsouzeni k nuceným pracím.

Emigrace Pavla Tigrida v roce 1948

02:22

Emigrace Pavla Tigrida v roce 1948

Spisovatel a novinář Pavel Tigrid vzpomíná na okolnosti své emigrace v únoru 1948, kdy jen o vlásek unikl zatčení. Zazní také vzpomínka na Ferdinanda Peroutku.

Emigrační vlny z Československa

04:31

Emigrační vlny z Československa

Československo za dobu jeho existence postihlo několik emigračních vln. Nejvíce lidí odešlo po komunistickém převratu v roce 1948 a po utužení poměrů v srpnu 1968. Československo tak přišlo téměř o milion občanů, včetně elit z vědecké, kulturní i podnikatelské oblasti.

Probíhá načítání