01:12
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.
Po volbách v roce 1998 podepsaly dvě nejsilnější politické strany, tedy ODS a ČSSD, opoziční smlouvu. Zavázaly se v ní k vzájemné podpoře v parlamentu tak, aby nedošlo k patové situaci a předčasným volbám... a to v zemi, kde není uzákoněný většinový model vlády jedné strany. Je to dokument, který dodnes jitří politické debaty.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Britská spisovatelka a teatroložka Barbara Day vypráví o své práci za totality v Československu a o tom, jak uskutečňovala semináře v Praze a Brně, jichž se účastnili odborníci z Anglie. V rozhovoru s Markem Ebenem hovoří o pohledu na Československo za okupace a popisuje, jak nyní vnímá českou společnost.
Bitva na Bílé hoře se stala symbolem osudové bitvy nejen své doby. Ve skutečnosti to byla spíše větší šarvátka, která navíc proběhla v čase, kdy se už většinou nebojovalo (v listopadu), a kterou podle legendy rozhodl jeden jediný člověk, respektive jeho slova. Byl to karmelitánský mnich jménem Dominik à Jesu Maria. Jak se to stalo?
13 499
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.