03:23
Zhlédněte oznámení demise nekomunistických ministrů v dobovém zpravodajství z roku 1948. Den 25. únor 1948 je u nás známý jako Vítězný únor. Vůle lidu zvítězila a přinesla velké ovace, které předznamenaly nástup diktatury a velké množství zničených osudů a zmařených životů. Jaké jsou počty obětí komunistického režimu?
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
Pasáž ukazuje vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a poukazuje na selhání společenských elit před únorovým pučem 1948.
Demokracie a víra v ni utrpěly druhou světovou válkou hluboké rány. To má své důsledky i v podobě událostí v únoru 1948. Edvard Beneš ve videu naznačuje svůj vztah k poválečnému Československu a vysvětluje svůj postoj k demisi demokratických ministrů.
Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.
Pasáž zachycuje okolnosti volby Antonína Zápotockého prezidentem Československé republiky na pozadí změn, které se odehrály v SSSR po smrti J. V. Stalina. Ukazuje také změny ve vedení KSČ.
Pád komunistického režimu je obecně spojován s událostmi okolo 17. listopadu 1989. V severočeských Teplicích začal o pár dní dříve při sérii ekologických demonstrací. Limity emise škodlivin byly tehdy několikanásobně překročeny, lidé vyšli do ulic a podařilo se jim donutit místní představitele moci k dialogu.
Letecký útok ze 14. února 1945 byl prvním větším náletem na Prahu za druhé světové války, zároveň byl nejtragičtější - civilních obětí bylo přes 700. Nejvíce zničená oblast byla od Palackého mostu po Vinohrady, náletu padly za oběť významné pražské stavby, jako např. vinohradská synagoga nebo Emauzský klášter.
Ukázka rozvíjí výpověď Jaromíra Ulče, jednoho z důstojníků rozvědky.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.