04:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Krátký úvod do problematiky produkce plastového odpadu a jeho dalšího využití. Pasáž odkrývá roli plastů v našich každodenních životech. Věnuje se i tomu, kolik vyprodukujeme plastového odpadu a jak s takovým odpadem nakládáme.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Celkem 13 měsíců za sebou průměrná globální teplota překonala měsíční rekordy z předchozích let. Tento trend naznačuje, že celosvětové teploty dosahují rekordně vysokých úrovní. Svědčí o tom výrazné výkyvy a extrémní projevy počasí nebo hynutí organismů s nižší adaptabilitou.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Dopady klimatických změn nevyzpytatelně ovlivňují úrodu různých exotických plodin. Bezprecedentní vlny sucha snižují sklizeň kávy ve Vietnamu nebo pomerančů v Brazílii. V Ghaně se na plantážích šíří virus, který napadá kakaovníky. Ceny těchto potravinářských komodit tak reagují skokovým růstem.
Ptačí oblast Poodří byla vyhlášena z důvodu ochrany prioritních druhů, kterými jsou především moták pochop, bukač velký, ledňáček říční a kachna kopřivka obecná. O prvních třech zmíněných se dozvíme spoustu zajímavostí. Kde hnízdí, kdo je migrant, kdo dravec, jak je za letu poznáme nebo čím se živí.
Pojďme se společně podívat do hnízda k poštolkám. Sehnat šesti poštolčatům dostatek potravy není žádná legrace. Ještěže je na polích dostatek hrabošů. To je pro ně největší laskomina. Tím nám poštolky hodně pomáhají, jinak by nám hraboši ničili na polích naši úrodu.
V pořadu Terčin zvířecí svět se Terka pokusí vcítit do šestého smyslu některých zvířat. Vyzkouší si, jaké je to být včelami, které dokáží cítit změnu magnetického pole. A co včely v takovém případě dělají? I to si vyzkouší. A také, jaké je to být v kůži ptáků, kteří jsou citliví na tlak vzduchu. A co teprve takoví hadi, kteří umějí předpovídat zemětřesení. Podívejte se a vyzkoušejte si, jaké je to vnímat svět úplně jinými smysly.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám představuje život v našich vodách. V této části se seznámíme s obojživelníky a naučíme se poznat mloka, čolka, skokana zeleného, skokana hnědého a ropuchu.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.