08:07
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Kamerunské hory jsou výrazný horský celek, táhnoucí se v délce asi 1600 km z ostrovů Guinejského zálivu podél hranic Kamerunu s Nigérií. Jedná se o vulkanické pohoří, jehož nejvyšší horou je Kamerunská hora (4095 m), která se zvedá asi dvacet kilometrů od pobřeží. Světově proslulý je i místní vodopád Ekom Nkam, který patří k největším vodopádům Afriky. Právě zde byl v roce 1984 natáčen příběh Tarzana.
Prastarý vyhaslý vulkán Ngorongoro na území Tanzanie je dnes největší neporušená a nezatopená sopečná kaldera na světě. Dno kaldery leží ve výšce 1 800 m, její stěny jsou ještě o 600 m výše. V okolí kráteru žije zhruba 30 tisíc zvířat, především velkých savců, včetně takzvané velké pětky.
V roce 2021 uběhlo 10 let od doby, kdy z funkce odstoupil egyptský prezident Husní Mubarak. Stalo se tak po téměř 30 letech u moci. Úřad opustil po 18 dnech masových protivládních protestů, které byly součástí tzv. Arabského jara. Jaká je situace v Egyptě dnes? A jak 10 let po událostech Arabského jara vnímají Egypťané třicetileté období Mubarakovy vlády?
Herec Martin Písařík a cestovatel Igor Brezovar cestují na motorkách Marokem. Na cestě k hranici s Mauretánii se zastaví na největším velbloudím trhu v Maroku.
Sněžka, ledovcové kary, rašeliniště, botanické zahrádky s vysokohorskou květenou i horské louky – to vše nabízí Krkonošský národní park. Krátce po založení v roce 1963 začalo intenzivní hospodářské využívání oblasti a kvůli těžbě dřeva i znečištěnému ovzduší došlo k postupné devastaci krajiny. Od 90. let 20. století probíhá obnova poškozených lokalit vysazováním přírodě blízkého lesa.
Madagaskar je jedním z nejchudších států světa. Přestože byl poničený vykácením tropických deštných lesů a neuváženou zemědělskou výrobou, zachovala se tu dodnes řada endemitů.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Čekají nás častější zákazy napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad? Anebo přijdou tvrdší opatření v podobě kohoutků bez vody? Boj o vodu v době veder potřebuje rázná opatření. Suchá léta ukázala, že mohou vyschnout celé ekosystémy. Každý dobrý hospodář by měl se suchem počítat a připravit se na něj.
V reportáži pořadu Objektiv (2018) se vypravíme na severní ostrov Nového Zélandu. Navštívíme oblast kolem města Rotorua, která je geotermálně velmi aktivní, a uvidíme pestrobarevná jezírka, gejzíry i doutnající sirnou páru. Setkáme se také s Maory a seznámíme se s jejich tradicemi, například s válečným tancem haka.
Podtrosecká údolí jsou od roku 1999 přírodní rezervací. Jejich základem je soustava sedmi rybníků ze 16. století. V údolí se dodnes nachází několik historických mlýnů. Obilí se tu naposledy mlelo v 50. letech minulého století.
Václav Cílek putuje do Oráčova, kde v tamním lomu můžeme najít zajímavé mikroekosystémy. Zvětráváním pyritu vzniká chemicky extrémní prostředí vhodné k chemickým reakcím, které mohly probíhat v raných stadiích života na Zemi.
Ačkoli lesy pokrývají více než polovinu území Žďárských vrchů, jedná se převážně o uměle vysazené smrkové porosty. Naproti tomu v oblasti Žákovy hory můžeme pozorovat, jak vypadala zdejší krajina v dobách, než se v ní začalo hospodařit. V oblasti rostou stovky druhů hub a také tu pramení řeka Svratka.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.