03:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Podtrosecká údolí jsou od roku 1999 přírodní rezervací. Jejich základem je soustava sedmi rybníků ze 16. století. V údolí se dodnes nachází několik historických mlýnů. Obilí se tu naposledy mlelo v 50. letech minulého století.
Chřiby jsou nejrozsáhlejším souvislým komplexem přirozených a přírodě blízkých lesních společenstev na Moravě. Nevysoké pohoří, jehož dominantou jsou kromě skal hlavně lesy. Ačkoliv se nejedná o chráněné území, nedocházelo zde naštěstí k masivní výsadbě smrku, a tak si tato oblast zachovala svou přírodní hodnotu.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Vysílač na Ještědu má pro obyvatele Liberce velký význam. Budova stojí na místě původního hotelu, který byl v roce 1963 zničen požárem. Vítězný návrh nové stavby na Ještědu byl vybrán díky tomu, že zahrnoval jak horský hotel a restauraci, tak televizní vysílač.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Jihoamerická poušť Atacama je považována za nejsušší poušť na celém světě. Pro Atacamu je typický obrovský rozdíl mezi denními a nočními teplotami, v letních měsících může být tento rozdíl i 50 stupňů Celsia.
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.