03:47
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Oskar nutně potřebuje pomocníka, a tak mu Alenka sestaví robota. Umělá inteligence ale nemusí být tak poslušná, jak by si Oskar přál. "Chytrá domácnost" je dobrý pomocník, nic se ale nemá přehánět. Králík to také ví a trochu nám to objasní.
Nakupování na internetu je pohodlné a stále oblíbenější. Jaká pravidla musíme dodržovat, abychom se vyhnuli zneužití osobních údajů a ztrátě peněz? O tom se poučíme v tomto dílu pořadu Máme na to.
Všichni uživatelé sociálních sítí a internetu podléhají reklamě skrze svou vlastní digitální stopu. Každý dostává cílené reklamy. Je proto nezbytné obezřetnost před návodnými a falešnými reklamami zvyšovat. O co přesně jde? Vysvětlí vám tento díl pořadu Kyber tabu.
Tentokrát musí Ondra vyřešit dva problémy naráz. Kamarád Tomáš se stal cílem nenávistných komentářů na internetu. A Ondrova teta má sklon k mentální anorexii a přehnaně se snaží zhubnout. Jak jim může Ondra pomoct?
Sociální sítě ovládají dvě nejznámější online společnosti, Google a Meta. Google inkasuje asi 30 % a Meta 20 % celosvětové online inzerce. Jsou schopny ovlivnit veřejné mínění, a dokonce rozhodovat o úspěchu či neúspěchu ostatních firem. O jejich manipulaci lidmi informují tzv. whistlebloweři. Kdo to je?
Dezinformace představují jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby. Jsou to systematické, úmyslné a klamavé zprávy ohrožující uživatele sociálních sítí a internetu. Ovlivňují nejen jedince, ale i skupiny a masy. Jejich autorům a autorkám jde o různé věci, vlastní prospěch, šíření paniky a nenávisti, podrývání občanské společnosti i demokracie.
Digitální (ne)bezpečí je další díl pořadu FUTURO. Každý stát potřebuje zajistit bezpečí svých občanů. A technologie mu s tím umí pomoci. Představíme vám, jak vypadá kamerový systém města a jak jsme s jeho pomocí zabezpečeni. Dozvíme se také, jaký je rozdíl mezi hackerem a crackerem. A jak bude vypadat armáda budoucnosti?
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, s jakými formami reklamy se na internetu setkáváme, jak ji můžeme blokovat a jak odhalit klamavou reklamu.
Kamery na rozpoznávání obličejů stále častěji využívají nejen bezpečnostní instituce, ale také nákupní řetězce. Pomocí detekce obličeje mnozí s nás odemykají mobilní telefony nebo profily na sociálních sítích. Na bezpečnostní rizika spojená s využitím technologií na detekci obličejů upozorňuje Vladimír Smejkal, expert na informační technologie.
14 008
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.