05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Jak je možné, že když na horách stoupáme do vyšších nadmořských výšek, je stále chladněji, i když jsme vlastně blíže Slunci? Jaké fyzikální zákonitosti tady platí? Na tuto otázku se pokusí odpovědět Michael Londesborough.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Nedaleko Tábora se nachází obec Chýnov. V její blízkosti byla roku 1863 objevena v podstatě náhodou jeskyně. Již o pět let později se stala první veřejně přístupnou jeskyní u nás. Chýnovské jeskyně nelákají své návštěvníky na bohatou krápníkovou výzdobu, ale na obrovskou barevnou bohatost vápenců.
Chráněná krajinná oblast Slavkovský les je jedinečná vývěrem mnoha minerálních pramenů a podzemních plynů, tzv. mofet. Největší proslulost získala národní přírodní rezervace SOOS nedaleko Františkových Lázní. Pojďte se sem s námi podívat.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Kov je dobrý vodič tepla, tudíž z jazyka odvede teplo rychle ven a sliny mezi jazykem a zábradlím během chvíle zmrznou. Jazyk se ke kovu přilepí. Kdybychom podobný pokus udělali s plastem nebo se dřevem, tak se ke kovu nepřilepí, jelikož plast a dřevo jsou špatné tepelné vodiče.
Dávná anglická legenda praví, že ten, kdo vytáhne slavný meč Excalibur z jeho kamenné pochvy, stane se podle práva i rodem králem Anglie. Michael se rozhodl, že napoví mladému Artušovi, jak na to. Vysvětlí nám, co je to přenos tepla a čím jej lze ovlivnit. Ukáže nám také několik experimentů, na nichž svá tvrzení dokáže.
Jakou sílu má voda, když se velmi rychle ochladí? Ochladíme-li mokrou houbičku na nádobí v kapalném dusíku, zkřehne. Co se stane, když betonovou, dřevěnou a litinovou kouli naplníme vodou a necháme prudce zchladit v kapalném dusíku? Betonová koule se rozpadne, dřevěná vydrží a litinová vybouchne jako granát.
Pomocí série pokusů si ověříme, co se stane s vajíčkem v mikrovlnné troubě, zda může hořet svíčka zabalená v alobalu a jak probíhá zapálení par benzinu v plechovce přikryté kartonovým víčkem. Co se tím dozvíme o teplu a jeho působení? Podívejte se!
Mechanický tlak je jedním z fyzikálních jevů, který se nám plete do života na každém kroku. Jaké jsou účinky tlakové síly na pružná a nepružná tělesa? Na čem závisí tlak a jaké jsou jeho účinky? Jak se s tlakem vyrovnávají fakíři? Bolelo by víc, kdyby člověku na nohu stoupl slon, nebo slečna jehlovým podpatkem? Proč je ostří nože tak tenké? A jak ždímá vaše pračka?
Bermudský trojúhelník v Atlantském oceánu nedaleko Floridy má pověst místa, kde se často ztrácejí letadla, lodě i celé posádky. Australští vědci přišli na začátku 21. století s teorií, podle které za mizení lodí mohou velké bubliny zemního plynu, jež se tu uvolňují z mořského dna. Tyto bubliny snižují hustotu vody, a proto se lodě potopí ke dnu. Pojďme si tuhle teorii ukázat.
Jaká voda začne vřít dříve, osolená či neosolená? Dříve začne vřít neosolená voda. Proč? Za standardních podmínek vře roztok soli při vyšší teplotě než čistá voda.
Anemometr je přístroj pro měření rychlosti a směru proudění větru. Podívejte se, jak se dá vyrobit mechanická verze tohoto přístroje, u kterého se energie větru přenáší na jeho konstrukci a tím ho roztáčí.
12 243
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.