01:42
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
Jak se dá zkoumat rozmnožování rostlin? A k čemu nám takový výzkum může být? Nové metody výzkumu vývoje pohlavních buněk rostlin nám do budoucna mohou pomoci pochopit například vliv změny klimatu na růst a rozmnožování rostlin.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Růže nejsou jen červené, ale i růžové, žluté nebo béžové. Pomocí extrakce lze tyto barvičky z květů získat. Taková přírodní barviva se pak využívají například v potravinářství. V reakci s chloridem se některé barvy mnohonásobně zvýrazní.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Jak dát do souvislosti údaje o biochemických procesech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Jak zachytit přepis genu z DNA? Pomocí fluorescenčního mikroskopu a fluorescenčních značek dostaneme odpověď na otázku, jak se buňky přemisťují, dělí a komunikují. Stačí sledovat jejich pohyb.
Cukry neboli uhlovodíky jsou sloučeninou, která obsahuje uhlík, kyslík a vodík. Pomocí kyseliny sírové se vodíku a kyslíku zbavíme a zůstane nám pouze uhlík, tedy v podstatě čisté černé uhlí. Jde o demonstraci dehydratační schopnosti koncentrované kyseliny sírové.
Víte, že domestikace koz proběhla pravděpodobně dříve než domestikace psa? Pro tehdejší lovce nebyl problém odchytit malá kůzlata a ochočit si je. A víte, k čemu slouží koze bezoár?
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.