portály České televize
menu

Často hledáte:

česká kultura přijímačky česká literatura práce s textem Vltava

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Transgenní stromy jako zdroj energie

02:55

Transgenní stromy jako zdroj energie

Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.

Z pořadu:

Jádro Přehrát celý pořad

Témata:

Biologie rostlin Genetika

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Biologie Přírodopis

Klíčová slova:

genetika stromy alternativní zdroje energie zdroj energie GMO celulóza

Mohlo by vás také zajímat

Genetika

Další videa
PL
Jak fungují kmenové buňky
02:13

Jak fungují kmenové buňky

Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Obezita jako globální problém
06:34

Obezita jako globální problém

Otylost čili obezita se podle Světové zdravotnické organizace stává globální epidemií. V Evropě jí trpí pětina populace. Česká republika se v tomto nemilém žebříčku posouvá již na třetí místo. Na příbězích pacientů Endokrinologického ústavu v Praze, mezi kterými je i hudebník Jan Burian, se seznámíme s příčinami jejich celoživotního trápení. Přední obezitolog MUDr. Vojtěch Hainer nám přiblíží příčiny obezity a ukáže možnosti léčby, na jejímž konci mohou být i obdivuhodné výsledky.
Jak fungují krevní skupiny?
04:50

Jak fungují krevní skupiny?

Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.

Šlechtitelství: Drůbež
03:19

Šlechtitelství: Drůbež

Člověk si vybírá nejlepší plodiny a druhy živočichů tak, aby z nich měl co největší výnos a co nejméně práce. K tomu slouží šlechtění odrůd rostlin a plemen zvířat. Upřednostňují se žádoucí geny, tedy vlastnosti, které se dále přenášejí z rodičů na potomky. Šlechtí se například i drůbež. Její chov podléhá přesným technologickým postupům.

Genetika

Další videa
Genetická modifikace drůbeže
02:28

Genetická modifikace drůbeže

Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Genom jablka
03:27

Genom jablka

Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.

Příčiny a léčba rozštěpu patra
02:10

Příčiny a léčba rozštěpu patra

Primářka Renata Gaillyová z FN Brno popisuje, jaké jsou dědičné příčiny pro vznik rozštěpu rtu a patra u novorozenců. Ve druhé části se video přesune přímo na operační sál, kde plastická chirurgyně Jitka Vokurková opravuje jednostranný rozštep u novorozeného chlapečka. Při operaci je potřeba rekonstruovat správný tvar kůže, sliznice i svaloviny, aby se zajistil zdravý vývoj dítěte.
Etiopský výzkum hlodavců: Viry a biologická rozmanitost
05:20

Etiopský výzkum hlodavců: Viry a biologická rozmanitost

Český vědecký tým se vypravil do Etiopie, aby pomohl zmapovat druhy hlodavců i virů, které tito drobní tvorové přenáší. Snímek navíc ukazuje způsoby vědecké práce přímo v terénu, kulturní rozdíly a specifika této rozmanité země.

Biologie rostlin

Další videa
PL
Zimní příroda našich lesů
07:15

Zimní příroda našich lesů

Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Transgenní stromy jako zdroj energie
02:55

Transgenní stromy jako zdroj energie

Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
PL
Brambory
04:36

Brambory

Brambory patří mezi naše nejdůležitější potravinové plodiny. Mají celou řadu odrůd a rozdělují se na tři varné typy. Který na co použít a jak dlouho se brambory vaří? Inkové pěstovali na svazích And brambory už před pěti tisíci lety a odtud je do Evropy dovezli v 16. století Španělé. Zprvu se pěstovaly jako okrasné květiny, větší oblibu v kuchyni získaly až v 18. století. K nám byly dovezeny z oblasti Braniborska – a právě to jim dalo český název: brambory.
Rostliny a reakce na světlo
07:00

Rostliny a reakce na světlo

Čím vnímá rostlina světlo, když nemá oči? Vyluštit tuto záhadu trvalo skoro 70 let. Jak rostliny rozlišují délku dne a noci, jaké orgány k tomu používají? Huseníček rolní je hlavní pokusnou myší rostlinné biologie. Jedním z prvních modelů pro studium reakce rostliny na délku dne se stal i proto, že vědci dobře znají jeho soubor genetických informací, genom. Každá rostlina ale na délku dne reaguje jinak, proto je nutný další výzkum.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání