04:17
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Ukázka popisuje historii hradu Trosky, dnes známé zříceniny v severních Čechách a symbolu Českého ráje.
Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých králů se pyšní zachovalou gotickou hradní kaplí. Do současné podoby ji nechal vybudovat Vladislav Jagellonský. Máme zde jasný důkaz, že gotika byla opravdu barevná, a ne ponurá, šedá a smutná. Oltář nás překvapí obrazy čtyř českých patronů: Václava, Víta, Prokopa a Zikmunda, které spatříme po zavření obou křídel.
Gotika, umělecký sloh, který vznikl ve 12. století, do českých zemí dorazil s nemalým zpožděním. Zároveň gotika nepronikla do všech koutů Evropy a mnohdy se přizpůsobila místním poměrům. Samo pojmenování slohu jako gotika je však pozdější, pokud byla ve své kolébce, ve Francii, byla označována jako tzv. lomený sloh.
Jan Lucemburský byl český král s velikými politickými ambicemi, který rozšířil hranici českého království o řadu území. Není pravda, že se o království špatně staral nebo se o něj málo zajímal. V době nástupu na trůn neměl ani korunu. Půjčoval si a zastavoval královský majetek tak, jak to bylo běžné. Jeho spory s českou šlechtou byly dány také zvláštním vztahem českého panovníka a šlechtice, kdy šlechtic nebyl leníkem svého krále, své pozemky vlastnil a věrnost pouze sliboval.
13 739
769
4 682
1 335
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.