První česká historicky doložená knížecí a královská dynastie je spojena se zaváděním křesťanství do našich zemí. Šlo o proces, který zahájil kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila, babička svatého Václava a první česká světice. Ukážeme si nejstarší hmotné památky, které nám z té doby zůstaly. Postupně během vlády dalších Přemyslovců docházelo k tomu, že v českém státě světská a církevní moc zcela splynuly. Přemyslovci nakonec vládli českým zemím dlouhých 430 let až do tragické smrti Václava III. v roce 1306.
Z rodu Přemyslovců ostatně vzešli i další dva z našich největších světců: svatý Václav a svatá Anežka. Po svaté Anežce zůstalo Praze mimořádné architektonické dílo celoevropského významu. Přemyslovcům se přes mnohé vnitrostátní krize povedlo získat první královský titul (Vratislav II.) i jeho dědičnost (Přemysl Otakar I.). V Kutné hoře se úspěšně těžilo stříbro, královská pokladna se plnila, prosperovala i šlechta. Rozkvět, který s sebou tyto výsady přinášely, vzal definitivně za své po bitvě na Moravském poli. Jak probíhala bitva, která určila další směřování středoevropského prostoru a stala se začátkem konce rodu Přemyslovců? A co se stalo poté a jakou roli v tom hrály Anna a Eliška, sestry Václava III.?