04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Rod Rohanů patřil k nejvýznamnějším rodům v oblasti francouzské Bretaně, který se po příjezdu do Čech usídlil na Sychrově. Tady Rohanové shromáždili obrovské množství uměleckých předmětů, a to jak obrazy, tak např. velmi cenný rukopis, tzv. Rohanské hodinky ze Sychrova. Hodinky jakožto předmět k měření času známe asi všichni, ale co si představíme pod hodinkami jakožto literárním žánrem? To se společně dozvíme ve videu.
V pasáži je rozebírán odkaz svatého Václava, který je nejprve zobrazován jako mučedník a posléze jako rytíř. Ukazuje, jak byl jeho kult propagován ve vrcholném středověku za vlády Karla IV., kdy byla Václavovi zasvěcena i koruna českých králů.
V době své vlády musel Jiří z Poděbrad čelit stále silnějšímu tlaku ze strany papeže, který neuznával Basilejská kompaktáta. Na svoji podporu zamýšlel vytvořit organizaci evropských panovníků, která by vzájemné spory řešila mírovou cestou. Projekt byl ovšem bez účasti císaře a papeže odsouzen k neúspěchu.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
13 555
758
4 622
1 319
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.