04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Jak vypadalo územní členění Prahy v období středověku? A jaké postavení v něm zastával Pražský hrad? Poměrně komplikovaný vývoj územního členění našeho hlavního města ve středověku se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Zrada je porušení závazku, očekávání, slibu či povinnosti. Zrádce je pak ten, kdo se zrady dopustil. Asi nejznámějším zrádcem v historii byl Jidáš, který zradil Ježíše. A co zrádci v českých dějinách? Podívejte se na krátké shrnutí.
Hrad Bezděz je výrazným architektonickým prvkem v krajině na hranici Středočeského a Libereckého kraje již více než 750 let. Byl prakticky nedobytný a kvůli své poloze na vysokém kopci nebyl výrazně přestavován. Proto si dodnes můžeme prohlédnout části hradu ve stejné podobě, v jaké byly ve středověku vybudovány. Již od 19. století hrad láká turisty.
Zemské sněmy se scházely podle písemných pramenů už od 10. století. Zastoupení v nich bylo výsadou konkrétních společenských vrstev, tzv. elit. Shromáždění plnila mimo jiné funkci soudu (vytvářelo se na nich právo) a důležitá byla i jejich role při uvedení panovníka na trůn. Zemské sněmy tvořily jakousi mocenskou protiváhu vládnoucího knížete a lze je s jistou mírou zjednodušení pokládat za předchůdce dnešních parlamentů, za jakousi šlechtickou demokracii.
14 094
798
4 786
1 368
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.