04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Hrad Bezděz je výrazným architektonickým prvkem v krajině na hranici Středočeského a Libereckého kraje již více než 750 let. Byl prakticky nedobytný a kvůli své poloze na vysokém kopci nebyl výrazně přestavován. Proto si dodnes můžeme prohlédnout části hradu ve stejné podobě, v jaké byly ve středověku vybudovány. Již od 19. století hrad láká turisty.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Karel IV. byl pronásledován ztrátou manželek. Jeho třetí manželkou se stala Anna Svídnická. Karel IV. ve svém státnickém uvažování a v péči o země Koruny české, svou politikou a také svými sňatky vždy sledoval imperiální prospěch a postupné připojování nově získaných území. Navazoval na činy svého otce a v případě říšské politiky se snažil své úspěchy maximalizovat. K tomu měla sloužit i korunovační cesta do Říma.
Pasáž přibližuje historii hradu Křivoklát, který stojí na skalnatém ostrohu nad Rakovnickým potokem, přítokem řeky Berounky na území městyse Křivoklátu ve Středočeském kraji.
13 456
755
4 583
1 260
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.