04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Pernštejnové byli jeden z nejbohatších šlechtických rodů v době jagellonské vlády s hlavním sídlem v Pardubicích. Víte, že jako první podnikali v rybníkářství a jejich rybníky byly daleko větší než později ty rožmberské?
Ukázka z dokumentárního filmu Příběhy českého hornictví (2025) představuje středověký až raně novověký stříbrný důl, konkrétně štolu Bylanka IV na Kutnohorsku a činnost dobrovolnického spolku Barbora, který se věnuje jeho průzkumu a zpřístupnění veřejnosti. Ve druhé části ukázky uvidíme nález středověkého větracího zařízení, kterým si horníci v dole zajišťovali přívod čistého vzduchu. To bylo v dole nalezeno v zachovalém stavu a odborníci je považují za vzácný doklad dobových těžebních technologií.
Na šlechtickém i panovnickém dvoře se v době baroka rozvíjelo okázalé stolování. Jak vypadal takový stůl, jaké pochoutky na něm bylo možné najít a kdo se o hosty u stolu staral? Jaká tu panovala etiketa? Poslechněte si debatu odborníků.
Vítkův kámen (též Vítkův hrádek) byl založen patrně už ve 13. století jako pohraniční hrad Vítkovci. Dalšími majiteli byli např. Rožmberkové či Schwarzenbergové. V druhé polovině 20. století sloužil protivzdušné obraně státu. Nyní se o památku stará občanské sdružení a slouží turistickému ruchu.
13 955
796
4 751
1 354
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.