04:09
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Bitva na Moravském poli v roce 1278 výrazně zasáhla do vývoje českého státu a rozhodla o budoucím směřování celé střední Evropy. Český král Přemysl Otakar II. bitvu s Rudolfem Habsburským nejen prohrál, ale ztratil v ní i život. Zůstal po něm nezletilý syn a české království čekaly těžké roky. Kolem bitvy se objevilo mnoho legend, jedna z nich o zradě české šlechty. Zradila ale opravdu? Podívejte se na souvislosti bitvy a její popis a průběh.
Za vlády posledních Přemyslovců vypukla na místě dnešní Kutné Hory stříbrná horečka. Nález bohatého ložiska stříbrné rudy udělal z osady velmi brzo město, které se záhy stalo městem nezcizitelným královské koruně. Václav II. vydal v roce 1300 velmi promyšlený horní zákoník, kde stanovil královská práva, stanovil pevnou pracovní dobu, zavedl jednotnou minci a dal razit v Kutné Hoře jednu z nejvýznamnějších mincí středověku, pražský groš.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Ve třicátých letech 13. století založila Anežka spolu s bratrem a králem Václavem I. na Starém Městě pražském špitál, který se později rozšířil podle augustiniánské řehole na řád. S jejím jménem je tak spjat nejen Anežský klášter, ale i Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou.
Počátky křesťanství v Čechách jsou spojeny s knížetem Bořivojem a jeho manželkou Ludmilou, kteří přijali křest z rukou Metoděje na Velké Moravě. Bořivoj je také spojen se stavbou prvního kostela – kostela svatého Klimenta na Levém Hradci.
Bratr Soběslava, Oto II. Olomoucký, si nárokuje český trůn, a proto žádá o pomoc císaře Lothara. Společně pak na Soběslava zaútočí, ale podcení jeho vojenské schopnosti a jsou poraženi v bitvě u Chlumce roku 1126.
V roce 1458 byl zvolen českým králem představitel domácí šlechty, Jiří z Poděbrad. Jak k této volbě došlo? A s jakými překážkami se musel král potýkat? Království bylo po husitské době rozděleno vírou i mocensky. Zákonitě musel vyvažovat domácí rozepře a řešit postavení státu v tehdejší Evropě. Byl také posledním králem z domácího prostředí, po něm u nás už vládli jen představitelé cizích panovnických rodů.
Cesta krále Karla za císařskou korunou do Říma je spojena i s jeho záměrem vykonání zbožné pouti po památných místech a chrámech v Římě. Tuto pouť vykonal o nejvýznamnějším křesťanském svátku, o Velikonocích v roce 1355. Na každém zastavení této poutě Karel uctívá významné relikvie spojené s životem a utrpením Ježíše Krista. Zároveň se mu daří části některých relikvií získat pro převoz a uctívání v Čechách.
Ukázka popisuje formou skečů, rozhovorů, fiktivních reportáží a scének dobu Jiřího z Poděbrad.
10 662
525
2 960
990
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.