02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Ukázka zábavnou formou popisuje život a výpravy českého cestovatele Emila Holuba do Afriky.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Pojďte se s námi podívat na třetí nejvyšší pohoří v České republice. Jeho stejnojmenný vrchol Kralický Sněžník měří 1424 metrů. Pramení tady řeka Morava. A nejen ona. Jsme opravdu na střeše Evropy, protože právě odtud stéká voda do tří různých úmoří. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Toulavá kamera nám představí Kokořínsko. Naše putování začneme v Mělníku, v jedné z nejzajímavějších kostnic, v níž byly uloženy ostatky více než deseti tisíc lidí. Pokračovat budeme přes skalní byty až po hrad Kokořín. Znáte Cinibulkovu stezku?
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Wifina nám v tomto díle představí města, ale nebudou ledajaká. Česká skalní města patří mezi přírodní unikáty. Nikde ve světě totiž neexistuje tolik různých skalních měst na tak malém území. Zatímco u nás můžete vidět výhradně pískovcová skalní města, například na Korsice byste našli žulová a v Číně, Thajsku nebo na Kubě zase vápencová.
První osada na Třeboňsku vznikla ve 12. století. Karel IV. povýšil Třeboň na město a tehdy zde začaly vznikat první rybníky, aby lidé zbavili krajinu močálů. Přibývalo luk a polí a dnes je na Třeboňsku více než 80 rybníků a všechny jsou plné ryb. A proč se jeden z nich jmenuje Nevděk? Dozvíte se ve videu.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Také rádi jezdíte na tábory nebo školy v přírodě? I v přírodě je však potřeba dodržovat hygienická pravidla. Jakou vodu můžeme pít? Jak poznáme, že jídlo ještě můžeme sníst? Co bakterie můžou způsobit v našem těle? Vyzkoušejte si Agentův testík.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
Jak se v první polovině 20. století změnila česká kuchyně? Podíváme se, jaký vliv měly na vývoj technologie jako myčky, sporáky, mixéry a jiné, které lidem šetřily čas. Také se dozvíme jaké změny s sebou přinesly světové války.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku podívat, jak se střídá den a noc. Vysvětlíme si, ve kterých měsících je více světla a kdy nám naopak venku světlo ubývá. Také si procvičíme orientaci v kalendáři.
Na zámku v Bruntálu se věnují tradici zdobení vajíček. Čemu věřili naši předci při zdobení vajíček? Co představují jednotlivé barvy? Jak vypadá technika vyškrabávání? A jaké další prastaré techniky vydržely dodnes?
9 881
401
2 283
861
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.