02:08
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Pardubický kraj.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Miroslav Táborský představuje malebné město Litomyšl s pozoruhodnou kulturní historií a monumentálním renesančním zámkem zapsaným v roce 1999 na prestižní seznam UNESCO. Renesanční zámek je jedním z největších renesančních zámků v České republice a významným příkladem arkádového zámku italského typu. Přes úpravy interiéru, především na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Dochovaly se také mnohé hospodářské budovy a zámecká zahrada.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
V pralese Mionší v Moravskoslezských Beskydech žije110 druhů obratlovců. Blízko Horní Lomné najdeme největší dochovaný les karpatského typu u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Vysvětlíme si původ a význam jednotlivých polí státního znaku, kde se používá a jaký je rozdíl mezi malým a velkým státním znakem. Dozvíme se něco i o heraldických pravidlech.
„Co je pro Čechy ráj?“ To zjistíte s našimi medvědy, protože do Českého ráje se s nimi právě teď můžete vydat. Uvidíte, jak se dříve bydlelo ve skalních bytech. V Drábských světničkách býval dřevěný hrad, který měl vytesaných 30 místností ve skále. Navštívíte hrad Valečov opředený pověstí o zlaťácích a nepřehlédnutený symbol Českého ráje – Trosky. Stejně významným místem je i hrad Kost. Dozvíte se, proč se mu tak říká.
Macocha je nejhlubší propastí na území České republiky. Podle čeho dostala své jméno? Co se podle pověsti kolem ní odehrálo za krutý příběh plný zoufalství a nenávisti? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Víte, proč se Chodsku říká Chodsko? Tenhle kout naší země má velmi zajímavou historii a jeho obyvatelé byli pro bezpečnost Českého království naprosto zásadní. Tedy na nějaký čas. I přes svou statečnost nakonec Chodové o své výsady přišli.
Řekne-li se Bečov nad Teplou, mnohým se vybaví zámek, v němž byl v osmdesátých letech 20. století nalezen relikviář svatého Maura, druhá nejvýznamnější klenotnická památka po českých korunovačních klenotech. Video vás zavede do bečovského hradu, který vznikl ve 14. století a chránil důležitou křižovatku zemských cest.
Věděli jste, že na Křivoklátsku najdeme tzv. pleše? Jde o zbytky plošek skalních stepí na vrcholcích kopců. Najdeme tam řadu původních druhů rostlin i bezobratlých živočichů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Co je k jídlu, a co ne, naučila člověka náhoda. První zeleninové zahrady si zakládali staří Římané, Číňané a Egypťané a pěstovali na nich třeba hrách. Představte si, že dnes na světě roste přes tisíc druhů zeleniny. Ale jen z některých z nich se dají připravit skvělé zeleninové hranolky. Můžeme si usmažit hranolky z mrkve, celeru, řepy i batátu. K tomu si dáme třeba zdravou omáčku neboli dip ze zakysané smetany, pažitky a česneku. Mňam!
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
Mezi ozdobami mají v mnoha domácnostech na vánočním stromečku své místo prskavky. V Evropě ale není mnoho firem, které je vyrábějí. Možná jedinou u nás najdeme v Ústí nad Labem. Jedinečné jsou prskavky tvarované – stromečky, hvězdičky, čtyřlístky a taky jednotlivá písmena a číslice. Ty přicházejí na svět jen tady. Zároveň zapátráme po tom, jak prskavky spatřily světlo světa a co bychom s největší pravděpodobností mohli považovat za jejich předchůdce.
Kde se vzala zmrzlina? Kdo by neznal pravou italskou zmrzlinu. Prý první zmrzlinový strojek byl opravdu vyroben v Itálii, ale ještě mnohem dřív ji údajně jedli Egypťané a Mongolové. Ti ji údajně vymysleli úplnou náhodou. A věděli jste, že v Egyptě bývalo dříve spousta sněhu?
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.