01:04
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Jak asi může vypadat Krakonošova nebo Čertova zahrádka? Vydejte se s námi do Krkonoš, kde najdete mnoho botanicky vzácných lokalit. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Krátký animovaný cyklus pro děti o státech Evropy. V tomto díle se diváci seznámí s Českou republikou. Video je vhodné také jako doplňková aktivita pro výuku češtiny pro cizince. Žáci se seznámí se základními údaji o České republice. Video spadá do širšího okruhu vidií, které se zaměřují na život v České republice, její historii, kulturu a zvyky.
Není lednice jako Lednice. To zjistili na svém putování naši medvědi. Sídlo panovníků s rozsáhlými zahradami a parky se jim velmi líbilo. Procházka byla opravdovým zážitkem. Rovněž vinohrad na ně velmi zapůsobil. Na Dívčím hradu chtěli dokonce zůstat, ale to si nakonec rozmysleli a vydali se do Mikulova. Dobře udělali, protože zde zjistili, kdo podle pověsti obývá místní zámek již několik století.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Věděli jste, že když se propojí staré sklářské dovednosti s moderními principy architektury, jde postavit skleněný dům? A to doslova. V Novém Boru, v jednom z center české sklářské tradice, je jeden takový a v této reportáži z Wifiny vám ho ukážeme.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v kraji Vysočina.
Pojďme se společně podívat na video o nejznámější české památce, která dosahuje délky téměř 516 metrů. Stavba Karlova mostu trvala 55 let. Navrhl jej oblíbený architekt Karla VI. Petr Parléř. Kdysi po něm jezdila veškerá doprava, ale v roce 1962 byl prohlášen národní kulturní památkou a začal sloužit pouze pro pěší.
Prostřednictvím vyprávění 116letého pradědečka se společně i s jeho pravnoučaty vypravíte po stopách Tomáše Bati. Tomáš Baťa byl nazýván "králem obuvi". Vymyslel spoustu novinek ve světě výroby bot. Byl to úspěšný český podnikatel, který se zasloužil o rozkvět města Zlín. Jeho pobočky a prodejny bot byly po celém světě. Jaký Tomáš Baťa byl? To vám pradědeček poodhalí ve svém vypravování.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 3. ročníku chránit přírodu. Zamyslíme se nad tím, co můžeme pro ochranu přírody udělat. Např. třídit odpad a recyklovat materiál.
Ve skulinách mezi kameny a pod břehem narazíme na bohatý vodní život. Pozorovat můžeme pstruha potočního nebo vranku obecnou. Ani chrostíci ve svých pevných schránkách nejsou před těmito predátory v bezpečí. Při troše štěstí narazíme na úklidovou četu potoka, raka kamenáče. Kdysi jich pod kameny bývaly tisíce.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Tento příběh bude o rodince špačků, která měla zpočátku štěstí. Podařilo se jí získat bydlení, budku zhotovenou v dutině starého kmene. Táta špaček obecný hájil své území a potravou zásoboval svou družku, která zatím upravovala hnízdo. Pak se v hnízdě vylíhla mláďata. Rodinná idylka však netrvala dlouho. Koupajících se špačků si všiml dravec ostříž. Jak to dopadlo?
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
13 822
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.