02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Miliony dětí v Indii vykonávají těžké práce, které nikdo nechce dělat, aby pomohli svým rodičům a měli co jíst. Radši by ale chodily do školy. Dětská práce není v Indii zakázaná v mnoha odvětvích.
Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Pojďme se společně podívat na video o cestovateli Miroslavu Zikmundovi. Již od dětství toužil cestovat a miloval cizí jazyky. Jako šestnáctiletý vlakem navštívil Podkarpatskou Rus. Spolu s Jiřím Hanzelkou procestoval Afriku, Jižní Ameriku i Asii. Později českoslovenští komunisté zakázali cestovatelům vydávat knížky, až po pádu komunistického režimu mohli opět cestovat a vydávat cestopisy.
Thajské hlavní město Bangkok okouzluje svými starodávnými královskými paláci. Turisty láká pobřeží s průzračnou vodou. Království Siam se stalo Thajskem v roce 1939. Současní obyvatelé rádi slaví, milují fotbal a thajský box. Díky tropickému klimatu zde můžeme obdivovat exotické rostliny a zvířata, především uctívané slony indické. Ti byli se životy místních lidí spjati odedávna, ale vzhledem k jejich nešetrnému využívání začaly jejich počty rychle klesat. Dnes, když se situace výrazně zlepšila, můžeme začít tuto zemi dokonce označovat za sloní ráj.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Když se dostane do dýchacích cest cizí těleso, například, když vám zaskočí jídlo, člověk se začíná dusit. Děti za pomoci záchranářů zjišťují, jak správně poskytnout první pomoc.
Pohádka O Černé Bertě, kterou předčítá herečka Jitka Molavcová. Příběh vypráví o holčičce, která se nechtěla mýt, a všichni na ni proto volali černá Berto. Co se stane, když narazí na bacily?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle se naučíme píseň: Čížečku, čížečku.
Zhlédněte pořad o sázení a růstu rostlin ve skleníku se zaměřením na semínka pažitky a ředkvičky. Nechybí ani rady, jak si vypěstovat některé rostliny doma, včetně vysvětlení významu a funkce skleníku a pařeniště. Jste zvědaví, jak to se to dělá?
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.