02:44
Psal se rok 1907, když v moravském Holešově Rudolf Kneisl vymyslel lentilky, oblíbené bonbony ve tvaru čočky. V továrně, která pamatuje tvůrce legendární cukrovinky, jich denně vyrobí šest milionů, v sedmi barvách. Dozvíte se, že jejich výroba vůbec není jednoduchá a seznámíte se s historií jejich výroby.
Historie žvýkaček je opravdu pestrá, žvýkáme už přes 9000 let. Co žvýkali staří Řekové a proč? A co severoameričtí Indiáni? Jaké bylo složení žvýkaček v různé době v různých částech světa a jak vznikly ty dnešní, se dozvíte v tomto díle.
Jedna z tradičních českých firem a největší výrobce cukrovinek u nás. Firma, jejíž kořeny sahají až do první republiky a v současnosti je jednou ze značek švýcarského čokoládového giganta Nestlé. To vše je Orion. Zářivá hvězda na nebi českého cukrářství. Jaké byly začátky této firmy? Jak si poradila v náročném 20. století, kdy musela čelit nástrahám 2. světové války, komunistického znárodnění a divoké privatizace? V našem kratičkém dokumentu vás seznámíme s historií této úspěšné české značky.
Už naše babičky věděly, že je dobré udělat si zásoby ovoce a zeleniny na zimu. Dozvíte se, jak si nasušit bylinky na čaj a z čeho si můžete vyrobit vlastní křížaly.
Animovaný snímek, ve kterém se seznámíte s bratry Čapkovými. Bratři Karel a Josef prožili dětství plné klučičích šarvátek i společného fantazírování. Poslechněte si vyprávění o jejich nerozlučném přátelství a krásném světě beztíže, do kterého se vplížili mloci. Karel Čapek byl sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu, věděli jste to?
Piškoty jsou pochoutka, kterou jí miminka, děti, dospělí i zvířata. Jak vypadaly piškoty dříve, když se pekly ve Francii? Jak je v Česku pekla rodina Fidorových? A proč jsou vhodné i pro miminka?
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Víte, že jogurt vznikl vlastně omylem a čokoláda byla kdysi považována za lék? Na čem si pochutnávali lovci a sběrači nebo proč v Indii nejedí hovězí maso? Kdo je vegetarián, co je to obezita a jak se připravují palačinky? Máte svoje oblíbené jídlo? Tak začněte s Brďem zkoumat.
Čím je Jánošík pro Slováky významný? Jak se tento zbojník proslavil? A jak jeho příběh dopadl? Vyslechněte si vyprávění pověsti. Pověst je tlumočena do znakového jazyka pro neslyšící.
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Přestože lidé nejsou žádní vodníci, je tělo dospělého člověka ze tří čtvrtin tvořeno vodou. Vodu máme ve svalech, v kloubech, v krvi a dokonce i v kostech. Bez vody by naše tělo chřadlo. A protože během dne spousta vody z těla odejde například pocením, musíme ji zase do těla dodat zpátky. Jaký je pro člověka vhodný pitný režim a jak pijí rostliny? To dnes zajímá Brďa.
Jak se správně zachovat, když vidíte, jak se pod někým prolomil led? Dozvíte se, že na přírodní led nemáte chodit nikdy sami. Jaké improvizované pomůcky k vytažení použít a jak máme chránit sami sebe?
Máte rádi citrusy? Věděli jste, že pomeranče jsou třetí nejoblíbenější ovoce na světě? Původně se jim říkalo čínská jablka, protože je přivezl Alexandr Veliký z Číny. Citróny se zase dříve vůbec nejedly, sloužily jako dekorace nebo pro účely lékařství.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
Jak žili lidé v pravěku? Vysvětlení, co je to tlupa a koho si tehdy lidé nejvíc vážili.
12 296
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.