01:25
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Čáp bílý patří mezi tažné ptáky. Na jaře k nám přilétají z teplých krajů, vyvedou mláďata a na konci léta odletí do zimovišť. Kam míří? Jakou cestou poletí? Mohou přezimovat i u nás? Podívejte se sami.
Zajíce a jeho zajímavý život nám představí tento díl pořadu Přidej se. Zajíc polní je plachý a ostražitý živočich, jedinou jeho ochranou je útěk. V poslední době se jeho stavy snižují. Proč? Co hraje v jeho neprospěch? Víte, co je to honcování? Kolikrát do roka se rodí mláďata zajíce? Kdo a co zajíce v přírodě ohrožuje?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Vlaštovky budují hnízdo z bláta ve chlévě. Špačci se střídají v sezení na vejcích. Čápi i poštolky dál zahřívají svá vejce.
Chřástali jsou tajuplní obyvatelé těch největších houštin, které nalezneme při stojatých vodách. Jsou to ptáci velcí asi jako běžný kos. Téměř všechny jeho druhy obývají porosty tvořené puškvorcem, orobincem a rákosem. Chřástal kropenatý se ale vyskytuje pouze u Žehuňského rybníka a v naší přírodě ho najdeme v počtu přibližně 50 párů. Prostředí, ve kterém přirozeně žije, z naší přírody mizí, stejně jako tento bahenní specialista.
Vánoční zvyky se v různých státech liší. Jaké vánoční obyčeje dodržovali naši předci? Dozvíte se například, co to bylo Štěpánování a proč se do jídla přidával med místo cukru.
Vánoce jsou pro nás spojeny s bohatě prostřeným stolem, na němž nesmí chybět spousta dobrot. Každá rodina má své oblíbené pokrmy. Naše chutě i možnosti se mění. A jak to bylo s vánočními jídly v minulosti? Podívejte se.
Podíváme se do historie sladkého perníku. Byl vždy sladký? Kdo by neznal pardubický perník? Jeho vůně se line z pardubického kraje už několik staletí. Kdysi dávno se perník pekl s pepřem. A jak s tím vším souvisí heslo chléb a hry?
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
S objevem Ameriky v roce 1492 přichází novověk a přináší s sebou mnoho kulturních i politických změn. Na český trůn nastupuje Ferdinand I. a moci se tak ujímají Habsburkové.
Roboti, kteří mění svět. Slyšeli jste někdy o obavě, že nás roboti ve všem nahradí? Nebojte se! V nerutinní práci je člověk nenahraditelný. Co to znamená? To si vysvětlíme. Pojďme ale poznat roboty více, dozvědět se něco o jejich vývoji, životě a práci, kterou jsou schopni zastat.
Zazpívejte si písničku od kapely Mig 21. Jak už její název napovídá, hlavní roli v písničce mají staré hodiny. I vy si pak můžete zkusit takové hodiny nakreslit. Jako inspirace vám může posloužit videoklip k písničce. Třeba zjistíte, že takové staré hodiny máte doma nebo že visí u babičky na stěně.
V prohlášení Dva tisíce slov z roku 1968 zkritizoval spisovatel Ludvík Vaculík poválečnou vládu komunistů. Prohlášení podepsalo sto tisíc Čechů a Slováků. Důsledkem nejen tohoto aktu bylo obsazení Československa sovětskou armádou v srpnu 1968. Kýženou změnu přinesla až sametová revoluce v listopadu 1989.
13 739
770
4 684
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.