01:45
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
Stručné vysvětlení, co je to přehrada a jaká je její funkce.
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Bez kopretiny by se kytice lučního kvítí prostě neobešla. Najdeme ji na loukách, pastvinách, náspech, v okolí řek i v příkopech. Zamilovaným prý její lístky prozradí, jestli „má mě rád, nemá mě rád, má mě rád…“
V pořadu Terčin zvířecí svět se podíváte do podvodního tunelu, kde si můžete prohlédnout ryby našich rybníků. Jaké to jsou? Věřte nevěřte, uvidíte vyzu velkou, kapra, jesetera, candáta, okouna či plotici a ani se při tom nenamočíte.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí jednotlivá plemena psů opravdu zvláštním způsobem, budou k tomu stačit účesy.
Při posledním sčítání sýčků se zjistilo, že jejich počty klesly na několik stovek kusů. Problém mají tyto malé sovy hlavně s tím, že pro ně ubylo hnízdních příležitostí. Chybí jim vykotlané dutiny stromů i otvory ve starých stodolách. Až budete opravovat svoji stodolu, zkuste dát sýčkům šanci. Je to jeden z nejohroženějších ptačích druhů na našem území.
Pořídit svému čtyřnohému mazlíčkovi hračku nebo pelíšek je vcelku normální. Ale co takhle obleček, paruku nebo televizi, aby se doma sám nenudil? Pro některé už je to možná až přílišná péče. Některá zvířata se zkrátka mají lépe než lidé. Láska lidí k domácím mazlíčkům je mnohdy přehnaná, ale zcela jistě sahá až za hrob.
Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
13 203
741
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.