05:00
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín.
V zimě živočichové strádají. My lidé jim můžeme pomáhat. Ukážeme si, jakým způsobem můžeme pomáhat v zimě přikrmovat ptáčky, veverky, srny i vodní ptáky. Vysvětlíme si, které krmivo není vhodné, s kým se můžeme o přikrmování poradit.
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí živočicha patřícího mezi lichokopytníky, který žije v Jižní Americe, vypadá jako poskládaný z více zvířat a je to tapír jihoamerický.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Chcete se dozvědět více o mravencích? Pojďte se podívat na „Mravenčí školu“ v pořadu Terčin svět. Podíváte se do obřího mraveniště a dozvíte se o způsobu života mravenců. Také se dozvíte, jak si mravence prohlédnout zblízka a neublížit mu přitom.
Věděli jste, že zdánlivě neškodné rostliny se dokáží docela dobře bránit? A která rostlina je nejjedovatější? I u nás lze narazit na spoustu jedovatých rostlin i hub. Třeba taková brambora, kterou všichni často jíme, může zezelenat, a v tu chvíli už je jedovatá.
Garrulus glandarius je latinský název pro sojku obecnou. Říká se jí také strážce lesa. Je to sestřenka vrány, krkavce nebo straky. Žije v lese nebo v okolí lidských obydlí. Věděli jste, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků? V Terčině zvířecím světě se v reportáži „Domácí divočina“ dozvíte více.
Návštěva zahrady a lesa spojená s vyprávěním o houbách – největších organismech na světě. Zazní informace o tom, jak houba vypadá či jak roste a o vzájemném vztahu mezi organismy.
V pořadu Terčin zvířecí svět nahlédneme do hnízda vlaštovky. Uvidíme celý vývoj malé vlaštovky od vyklubání se až po opuštění hnízda. Podívejte se, jak vypadají mladé vlaštovičky a jak se klubají a vyrůstají. A co se děje poté, co se vyklubou? Máme pro vás spoustu materiálu ze života vlaštovčích mláďat.
Víte, že se jedna z největších orchidejí Evropy dožívá více než 80 let? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Prozkoumáme živočichy, kteří jsou na Zemi už 300 milionů let. Mezi plazy patří třeba had, krokodýl nebo želva. Jaký má vliv na jejich život okolní teplota? Proč mají tělo pokryté šupinami? Jak často potřebují jíst a jak velkou porci mohou sníst?
„Jsou na světě ještě místa, kde je voda čistá.“ Jedním z nich je právě oblast Bílých Karpat a okolní příroda, které navštívíte s medvíďaty. Naučíte se s nimi vnímat krásy naší vlasti a milovat kulturní dědictví. Projdete se bukovými lesy kolem vysílače Velká Javořina. Navštívíte skanzen ve Strážnici a propadnete kráse modrotisku, malovaného nádraží nebo vám učaruje zdejší vinohrad.
Siláž, senáž, sláma, mláto a šrot. Co to je a kam s tím? K čemu to je? Uměli byste dnes podojit krávu? Jak dlouho by vám to trvalo? Na mléčné farmě už je skoro vše automatizované. Jaké to má výhody pro krávy? Pojďme se společně s Jonášem podívat, jak to tam doopravdy chodí. Jak se krávy dojí samy? A jak vypadá automatické drbadlo? Co všechno dokáže zjistit počítač o kravách? I to vám ukážeme.
Páteříček je významný predátor a charakteristický brouk jarních luk. Na první pohled připomíná světlušku, ale nesvětélkuje. Je skoro celý černý s oranžovým štítem. Své jméno dostal podle toho, že má ve zvyku vylézat brzy zjara i na sníh.
9 558
371
2 034
846
46
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.