00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz. Právě včely patří mezi významné opylovače rostlin. Dělají to zcela nevědomě při hledání potravy v podobě nektaru a pylu.
Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve pomocí pijavek lékařských u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve, způsobuje jim stres, nebo je dokonce nutné u nich využívat anestezii. Dozvíme se mnoho také o samotných pijavkách. Jak velké obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokážou najednou vysát.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Gepard i levhart jsou velké kočkovité šelmy. Jaký je ale mezi nimi rozdíl? Dokážete je od sebe odlišit? Dozvíte se, jak takové velké kočky loví a jak žijí ve volné přírodě.
Goriláka Richarda z pražské zoo nejspíš znáte. Podívejte se, jak se krmí. Je to celkem věda, Richard je docela vybíravý. Uslyšíte i typické gorilí mručení, které je uklidňuje.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Rostliny se dají rozmnožovat různými způsoby. Jedním z nich je „řízkování“. Pozor nemá to nic společného s oblíbeným jídlem. Snad jenom to, že se také řežou kousky. Uvidíte, jak správně postupovat při množení africké fialy. A vlastnoručně vypěstovaná kytička je ten nejkrásnější dárek, třeba pro maminku.
Lužní les je rájem ptáků, zaznamenáno je tu přes 260 druhů ptáků, z toho více než polovina tu hnízdí. Ve videu uvidíte u nás málo vídaného kvakoše, dudka, ale i slavíka a žluvu. Představíme si také našeho největšího brouka roháče obecného a zajímavého nosorožíka.
Odkud mandle pocházejí, nikdo přesně neví. Jisté je, že si na nich pochutnávali staří Egypťané i Řekové. Lidé brzy přišli na to, že jsou zdravé a výživné. V Itálii je dokonce při obřadu drží v dlani novomanželé, aby jim přinesly štěstí. Pokud si myslíte, že je to ořech, pak se mýlíte. Je to jádro z pecky mandlovníku, který je příbuzný spíše broskvoni nebo meruňce.
Tento pták patří mezi špačky, doma je v Indii a my ho známe spíše pod názvem „loskuták“. Je schopen naučit se napodobovat nejrůznější zvuky a zvládne napodobit i lidskou řeč.
13 739
769
4 682
1 335
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.