00:50
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nám ukazuje pestrý život v našich vodách. V tomto díle se seznámíme s dravými rybami – štikou, candátem, okounem a sumcem. Víte, která ryba si připravuje pro svoje vajíčka hnízdo a hlídá ho?
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Zajímavosti z červencové přírody. V pasáži se představují vlaštovky jako běžní obyvatelé venkovských sídel, dále plovatky bahenní a dravec moták pochop vyskytující se převážně v okolí větších rybníků. Z rostlin je představena kyprej a žlutě kvetoucí vodní stulík. Součástí ukázky jsou i vzácné orchideje.
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
V tomto videu si představíme včelu medonosnou. Dozvíme se o ní spoustu zajímavostí a pochopíme, proč včely chránit a pomáhat jim. Ukážeme si také, jak jednoduše vyrobíme pro včelky pítko. Tím můžeme s pomocí včelám začít.
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš (2014). Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba do lesa k mraveništi.
Pojďme se podívat, jak to vypadá u vlaštovek, když se vrátí z teplých krajin. Nejprve si nad rybníkem dají svoji seznamovací serenádu, hned pak ale neotálejí a pouštějí se do stavby svého obydlí. Stavbu vede paní vlaštovková, kterou její milý spíše hlídá a chrání.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu ptáka se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat jesetera malého v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Na jaře se všechno probouzí. Jak se budí semínka? Že bychom jim zazpívali jako Křemílek a Vochomůrka? Kdepak, budeme je pozorovat. Podívejte se s námi, jak na to.
Tentokrát budeme hádat ptáka, který má dlouhý ocas, zahnutý zobák a pestrobarevné peří. Mnozí z vás už asi tuší, že by mohlo jít o papouška, ale který druh papoušků žije v horách a nevadí mu sníh? Další zvláštností těchto papoušků je, že se mohou živit nektarem, a to už jen tak nějaký papoušek neumí.
V záchranné stanici nám představí Káču, straku obecnou. Je pravda, že straky kradou? Jaké jsou společné znaky krkavcovitých ptáků? Mohou se naučit mluvit? A ještě ledacos zajímavého nám poví pan Kolomazník z této stanice.
13 593
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.