01:42
Sýček obecný je malá sova velikosti kosa. Dřív byl u nás k vidění i slyšení na každém rohu, ale dnes jich tu žije už jen několik desítek a je silně ohrožený. Jak to? Jak se zapojit do záchrany sýčka? A proč naši předkové věřili, že sýček přináší smrt? https://www.seznam.cz/
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
S klíštětem se setkal asi každý. Co na klíšťatech zkoumají vědci v Českých Budějovicích? Jak se do nás vůbec zakousne a jak nám při sání krve škodí? A jak ho pak správně vyndat?
Střevíčník pantoflíček je jedna z nekrásnějších českých orchidejí, roste nedaleko Jindřichova u Olomouce. Ke svému růstu potřebuje dobře prosvětlený les a zásaditou půdu bohatou na vápník. Hmyz láká na svůj krásný květ. Někteří botanikové ho považují za nejkrásnější rostlinu vůbec. Největší nebezpečí pro tuto nádhernou rostlinu dnes představuje hlavně změna hospodaření v lesích. Dnes ho najdeme na 80 místech v České republice.
Sysel patří mezi kriticky ohrožené druhy. Jeho populace u nás čítá asi 6 tisíc jedinců. Díky ochráncům se naštěstí daří vracet sysly zpět do volné přírody.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě a jak jí můžeme pomoci i my. Hmyzí druhy, které zmizí, již se nikdy neobjeví. Je hmyz užitečný? Co by se stalo, kdyby na naší planetě hmyz nebyl? Narušil by se potravní řetězec a do něj patří i člověk! Proto bychom si měli rozmyslet, jak se ke hmyzu chováme. A co tedy máme dělat? Všechno si vysvětlíme.
Pojďte se zaposlouchat do zvuků přírody. Skrývají v sobě tajemství místa, kde žijeme. Zvuky přírody jsou na naší krásné planetě Zemi od nepaměti. Zavřete oči a přeneste se třeba na letní louku.
V lese si můžeme nasbírat borůvky a brusinky. Chcete se dozvědět, podle čeho tyto plody od sebe rozeznáme, proč se jmenují, jak se jmenují, a čím jsou pro naše zdraví prospěšné? Jak se dají jejich různé části využít pro léčbu různých neduhů?
Přežít zimu je pro volně žijící ptáky velmi náročné. Věděli jste, že správné přikrmování pro ně může představovat rozdíl mezi životem a smrtí? Dozvíte se, čím ptáky v zimě přikrmovat a jak si doma vyrobit krmítko.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Zajímalo by vás, jaké by to pro nás bylo, kdybychom měli vyhrabávat ručně nory jako krtek, skákat po zadních jako klokan nebo běhat po nehtech/kopytech jako koně? A co vyzkoušet si létání jako třeba netopýr. Jak zjistí náš vědec Inža, tlapky zvířat jsou na to prostě lépe přizpůsobené než naše lidské končetiny.
Kde žijí pstruzi? Čím se živí a jak se chovají? Čisté, chladné a prudce tekoucí vody s prokysličenou vodou jsou domovem pro pstruhy potoční. Pstruzi jsou dravci a loví larvy hmyzu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Zhruba sedmikilometrový úsek řeky Odry na česko-polské hranici, mezi Bohumínem a soutokem Odry s Olší, představuje unikátní kus středoevropské přírody. Jiná takto velká neregulovaná řeka v Evropě už neexistuje. Meandrující koryto Odry připomíná svojí divokostí a nespoutaností řeku Amazonku. Zdejší lužní lesy představují nejen cenný a pestrý ekosystém s četnými druhy rostlin a živočichů, ale i přirozenou ochranu proti povodním.
O svém vztahu k anakondám vypráví kurátor chovu hadů z pražské ZOO Petr Velenský. Proč anakondy do ZOO přivezl, proč je obdivuje, jak náročné je anakondu zvážit a také o tom, jaké bizarní sny se mohou milovníkovi zvířat zdát.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.