02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Proč se do střelného prachu přidává dusičnan draselný? V ukázce jsou provedeny dva pokusy: zapálení střelného prachu bez dusičnanu draselného a s dusičnanem draselným.
Poutavým způsobem jsou ukázány vlastnosti a použití olova. Co se stane s předměty ponořenými do roztaveného olova a jaká je jeho teplota tání? Co se stane s prstem ruky ponořením do roztaveného olova?
Co se stane s kyselinou boritou, když ji nasypeme do hořícího ethanolu? Plamen se zbarví do zelena. Kyselina boritá se mimo jiné také používá v pyrotechnice, v očním lékařství nebo také v jaderných elektrárnách jako regulátor výkonu reaktoru.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Máme pro vás jedinečný videozáznam. Svědectví o tom, jak přežít v extrémních podmínkách. Záznam natočil sám Michael, který se ocitl v ohrožení života. Přežil zával v jeskyni. Klíčová otázka jeho dvou dnů napětí a obav: co pít? Stačí si vyrobit nouzový destilační přístroj. Jak? Chemik Michael si poradil i v této obtížné situaci.
Jakým způsobem můžeme odhalit nebezpečné jedy v potravinách a jakým způsobem nám škodí? Jsou zde vysvětleny vlastnosti, dělení a účinky toxinů na organizmus. Tyto látky v potravinách zkoumá státní a potravinářská inspekce a zamezuje tak, aby se potraviny s nebezpečnými jedy dostaly na trh.
Která z kapalin má největší hustotu: olej, voda nebo sirup? Do odměrného válce postupně nalijeme všechny tři kapaliny, přičemž látka s nejvyšší hustotou klesne nejníže. Takže se nám seřadí odspoda nahoru v pořadí sirup, voda a olej.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.