02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Extrakcí kávy získáme různé organické látky, které způsobují příjemné aroma kávy. Jednou z nich je alkaloid kofein, který ovlivňuje naši centrální nervovou soustavu. Jakým způsobem se kofein dostává do organismu? A co způsobuje nadměrné užívání kofeinu?
Vysvětlení chromatografie a názorná ukázka dělení barviv obsažených v listech. Extrakce barviva pomocí lihu vede ke vzniku zeleného roztoku. Výsledkem chromatografie jsou jednotlivá barviva: žlutý xantofyl, což je karotenoid, zelený chlorofyl a oranžový antokyan.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Mléko je ve své podstatě vodní suspenze plná bílkovin, tuků, vitaminů a minerálů. Pokud však do něj přidáme mýdlo, začnou se dít podivné věci. V této epizodě kuchyňské chemie odhalíme tajemství mýdla a využijeme mléko, potravinářské barvivo a saponát k uvolnění exploze nejrůznějších barev.
Pořad představuje takzvaný heuristický model stavby krystalu.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Co je to oheň? Jak jej uhasit? Budeme hasit různé materiály: elektron, ropné látky, pevné látky, ale i olej. Na hašení vyzkoušíme různé druhy hasicích přístrojů, pěnový, práškový, vodní. Zjistíme, který hasicí přístroj je účinný k hašení určitého druhu materiálu. Také si pokusem ověříme, že oxid uhličitý nepodporuje hoření.
Proč se dichroman amonný nazývá vesuvský oheň nebo také sopka? Při hoření se dichroman amonný mění na dusík, oxid chromitý a vodu. Je to silné oxidační činidlo, výbušná a toxická látka.
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.