02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Co se stane, když pomerančovou šťávu přefiltrujeme přes živočišné uhlí? Ztratí vůni, protože živočišné uhlí zachycuje silice, které jsou v pomerančové šťávě obsažené.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky. Kapalný dusík nalijeme do PET lahve s obyčejnou vodou, jakmile láhev otočíme hrdlem dolů, dusík se promíchá s vodou, okamžitě se prudce odpaří, 680 krát zvětší svůj objem a spolu s vytlačovanou vodou funguje jako reaktivní pohon.
Plamenovou zkouškou se často dá dokázat přítomnost určitých kationtů. V tomto pokusu je provedena plamenová zkouška modré skalice.
Chcete znát tajemství lightsticku? Chcete se dozvědět, jak kriminalista odhalí krev? Jednoduché vysvětlení nabízí proces chemiluminiscence. Je to chemická reakce, při níž se uvolňuje pouze světlo, žádné teplo. Michael Londesborough nám tuto reakci ukáže. Smíchá hydroxid sodný s luminolem, přidá malé množství rozpouštědla DMSO a modré světlo je tu.
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
Jak je možné, že kostička z pískovce unese auto, ale ve vodě se rozsype na písek? Čeští vědci tuto záhadu rozluštili. Kromě toho se v pořadu dozvíme, jak vznikla Pravčická brána a jak se vnitřní a vnější geologické procesy mohou podílet na změnách reliéfu krajiny, například na zvětrávání skal.
Jaký je rozdíl mezi kapalinou a tekutinou? Pojmem tekutina označujeme souhrnně jak kapaliny, tak plyny. Mezi společné vlastnosti kapalin a plynů patří tekutost. Je to dáno tím, že mezi molekulami kapalin a plynů nejsou tak silné vazby jako u pevných látek a molekuly kapalin a plynů se mohou snadněji pohybovat. Kapaliny od plynů se liší stlačitelností. Kapaliny jsou velmi málo stlačitelné, zatímco plyny se snadno stlačují i rozpínají.
Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.