00:49
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Co se stane, když zapálíme vatu upravenou ve směsi kyseliny dusičné a kyseliny sírové? Vata velmi rychle shoří. Směs těchto kyselin tvoří tzv. nitrační směs, přičemž nitrované látky bývají často výbušné.
Jakou látku přidáme do mycího prostředku, aby byly bubliny pevnější? Glycerol, který má díky svému složení a délce molekul vysokou viskozitu, lidově mazlavost, a podporuje tvorbu bublin.
Do kádinky stříkneme trochu plynu do zapalovače, což je vlastně zkapalněný propan. Co se stane, když k takto naplněné kádince přiložíme zapálený zapalovač? Plyn v kádince začně hořet. Propan je hořlavý a těžší než vzduch, a proto zůstává v kádince a hoří.
Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
Hena, přírodní barvivo, známe již po staletí. Obsahuje červeno-oranžové barvivo molekuly lawson. Ten reakcí s proteinem v naší pokožce, keratinem, vytváří silnou vazbu. Proto se hena používá například na barvení vlasů, nehtů a tetování už od doby bronzové. Strukturou podobný juglon, obsažený ve vlašském ořechu, se také používal k barvení výrobků z vlny.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Co se stane, když zapálíme balónek naplněný vodíkem? Vodík je hořlavý plyn, proto dojde k explozi a vzplanutí balónku. Jak to vypadá, se podívejte sami.
Reakcí siřičitanu sodného s jodičnanem draselným v kyselém prostředí vzniká jod, který reaguje se škrobem, což se projeví modrým zbarvením.
13 462
755
4 583
1 288
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.