02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Reakcí zinku s kyselinou chlorovodíkovou vzniká vodík. Pokud ke vznikajícímu vodíku přiložíme hořící špejli, dojde k explozi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Do třech zavařovacích sklenic vpravíme postupně: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý, připravený reakcí octa a kypřicího prášku. Sklenice uzavřeme a dáme na celý den na slunce. Porovnáním změřených teplot ve sklenicích s jednotlivými plyny zjistíme, že nejvyšší teplota je ve sklenici s oxidem uhličitým. Molekuly oxidu uhličitého pohlcují infračervené záření ze slunečního světla a ohřívají okolní prostředí. To je důkazem přispívání oxidu uhličitého ke vzniku skleníkového efektu.
Klíšťata nás v lese najdou podle toho, že vydechujeme oxid uhličitý. V pokusu právě tento plyn vyrobíme, poté zachytíme a provedeme detekci jeho přítomnosti, neboť sám o sobě není vidět. Tento pokus si může každý vyzkoušet i doma.
Jodid draselný s dusičnanem olovnatým spolu reagují za vzniku žlutých krystalků jodidu olovnatého. Ten dříve alchymisté používali jako látku podobnou zlatu.
Dusík je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, ale má řadu jiných zajímavých vlastností. Můžeme si za pomoci kapalného dusíku vyrobit speciální raketky. Kapalný dusík nalijeme do PET lahve s obyčejnou vodou, jakmile láhev otočíme hrdlem dolů, dusík se promíchá s vodou, okamžitě se prudce odpaří, 680 krát zvětší svůj objem a spolu s vytlačovanou vodou funguje jako reaktivní pohon.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
N je obrovské číslo, jehož hodnota je 10 na 36. Jde o poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, a síly gravitace, která drží pohromadě celý vesmír. Jak si ji můžeme představit?
Co se stane, když plastové vajíčko zasypeme pískem a budeme poklepávat na kádinku? Pohybující se písek má vlastnosti kapaliny, takže lehčí plastové vajíčko bude stoupat nahoru. Podívejte se!
Co je to nanoimpregnace? Materiál, který prošel nanoimpregnací, má hydrofobní vlastnosti, tedy odpuzuje kapaliny. Impregnovaný materiál zařídí tudíž účinnější ochranu před deštěm, rosou, sněhem či námrazou. Podívejte se, jak přesně to dělá.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.