01:19
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Gumový medvídek se skládá z různých látek. Kolagen, který je v něm obsažen, je důležitý pro tvorbu šlach a chrupavek. Co se s ním však stane při vložení do roztaveného chlorečnanu draselného? Dojde k bouřlivé reakci a hoření cukru, který je jednou z přítomných složek.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
13 751
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.