Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Fyzikální chemie

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 21

Využití hmotnostní spektrometrie

08:55

Využití hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.

Jak funguje hmotnostní spektrometr

03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.

Fotochemie

02:47

Fotochemie

Profesor Petr Slavíček je fyzikální chemik, který se světlem snaží ovlivňovat nebo řídit materiální svět. Zaměřuje se především na vztah mezi světlem a molekulami kapalin. Ve svém výzkumu se například zabývá vlivem rentgenového záření na DNA. Při své práci učinil významný objev, díky kterému vzbudil pozornost po celém vědeckém světě.

Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou

01:19

Pokus: Reakce oxidu vápenatého s vodou

Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.

Nekovalentní interakce

07:32

Nekovalentní interakce

K čemu jsou a jak vypadají nekovalentní interakce? Zajišťují, že tady jsme. Bez nich by nebylo možné přenést genetickou informaci. Vznikají mezi molekulami, ale nevytváří chemickou vazbu. Nejsou silné, nepřetváří hmotu, umí vznikat, zanikat, chytat se a pouštět. O tom, jak příroda chytře reaguje na změny, si promluvíme s profesorem chemie Pavlem Hobzou.

Cesta do nanosvěta

04:26

Cesta do nanosvěta

Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.

Pokus: Zlaté mince

01:46

Pokus: Zlaté mince

Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.

Pokus: Energie ze sucharu

02:47

Pokus: Energie ze sucharu

Na pokusu vysvětleno, jak naše tělo využívá stravu (v tomto konkrétním experimntu se jedná o suchar) a vzduch, který vdechujeme k uvolňování energie. Spalování cukrů je složitý biochemický proces. V pokusu jsou potvrzeny zákony termodynamiky a kinetiky. Celý experiment je doplněn chemickou rovnicí.

Pokus: Horký led

05:40

Pokus: Horký led

Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

06:45

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jodu a ionty jodidovými, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede k pravidelným změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.

Pokus: Termická reakce

08:22

Pokus: Termická reakce

Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.

Červené zelí jako pH indikátor

01:26

Červené zelí jako pH indikátor

Pokus ukazuje, co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu. Roztok zrůžoví – zelí totiž funguje jako pH indikátor.

Načíst další videa
Probíhá načítání

Učíme se společnějeden rok. Děkujeme za váš zájem! Podívejte se, co všechno jsme spolu zvládli.

Prohlédnout
×