Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Rozdrcené cereálie nasypeme na papír, pod kterým pohybujeme magnetem. Kousky železa v nich obsažené se volně pohybují po papíru. Zhlédnutím videa se dozvíte nejen, proč železo vykazuje feromagnetismus, ale i jak vypadá výroba železa a jeho biochemický význam.
Stručné vysvětlení stavby atomu: skládá se z jádra a elektronového obalu a jádro je složeno z protonů a neutronů.
Proč sloní zubní pasta? Po shlédnutí pokusu sami poznáte proč. Do válce se saponátem přidáme peroxid vodíku a obarvíme potravinářským barvivem. Reakci zahájíme přidáním jodidu draselného, který vystupuje v roli katalyzátoru. Dochází k bouřlivé exotermní reakci.
V rámci pokusu do vodného roztoku alkoholu vložíme polévkovou lžíci stolního oleje, který se chová jako experimentální atom. Síly držící kuličku pohromadě se chovají jako jaderné síly. Rozříznutím kuličky na dvě části napodobíme štěpení atomu v jaderném reaktoru, které tam ale probíhá milionkrát rychleji.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
Odkud na Zemi pochází drahocenný uhlík? Jak se liší grafit a diamant svou strukturou a vlastnostmi?
Kolik mililitrů roztoku získáme smícháním 500 ml vody a 500 ml ethanolu neboli lihu? Bude mít roztok objem větší, menší nebo bude mít přesně 1000 ml? Menší molekuly vody se naskládají mezi větší molekuly ethanolu a podle toho bude vypadat výsledek.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
Experiment, při kterém je dokázáno, že oxid uhličitý je kyselinotvorný. Do zásaditého roztoku, který obsahuje fenolftalein, je vpraven oxid uhličitý. Roztok se začne odbarvovat.
10 927
558
3 199
1 009
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
