04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Pomocí moderních technologií dokážeme propojit jednotlivá zařízení nejen v naší domácnosti. V dnešní době můžeme pomocí mobilu ovládat například topení v bytě či domě na dálku. Čím více věcí máme připojených k internetu, tím více informací o našem soukromí může někdo zneužít. Pozor tedy na jejich zabezpečení.
Máte špiona v telefonu? Že nevíte? Vydejme se společně do Datové Lhoty a objevme nebezpečí, která mohou přinášet aplikace. Povolit přístup? Ano! A špion už je v telefonu! Kluci nám poradí, jak se ho zbavit, tak nemeškejme a pospěšme si!
U zrodu antivirového projektu Darktrace stála skupina matematiků z britské Cambridge a bývalých britských špionů z agentury MI6. Rozhodli se, že jejich systém bude nejefektivnější, když se sám naučí, jak nebezpečí rozeznat. Jejich samoučící umělá inteligence má fungovat po vzoru lidského imunitního systému.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát třináctiletý Ondra své tetě vysvětlí výhody digitální fotografie. Dozvíme se, jak můžeme prezentovat fotografie na internetu, jak je zálohovat do cloudu a upravovat online.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Současná digitální generace si svůj život nedokáže představit bez internetu. Internet je zdrojem informací a zábavy, ale někdy stačí pouhé jedno kliknutí a stane se hrozbou.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát ukáže třináctiletý Ondra své tetě, že plánovat výlet podle papírové mapy je v době internetu zbytečné. Internetové mapy umožňují zjišťovat zajímavosti a prohlížet fotografie z celého světa. Ondra také upozorní na využití GPS, geocaching a možnost stažení map pro offline použití.
V pasáži dětem škodolibý obr vysvětlí, co je to chytrá domácnost. Divák se také dozví, co je to hackování.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.