04:29
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Facebook je díky své oblíbenosti lákadlem i pro virové útočníky. Kliknout na odkaz z neověřeného zdroje se nemusí vyplatit. Při zhlédnutí videa od přátel si můžete na svůj počítač stáhnout virus nebo trojského koně. Co si svou neopatrností může uživatel způsobit a jak poznat varovné signály podvodného odkazu?
Cybersquatting označuje skupování doménových jmen a jejich spekulativní přeprodávání. V minulosti se s ním setkala řada velkých firem. Typosquatting je jedna z podob cybersquattingu, jedná se o registraci zaměnitelné domény s tím, že spekulant spoléhá na překlepy uživatelů internetu. Jak se dnes řeší spory při přidělování doménových jmen?
Dne 15. ledna 2001 byla založena Wikipedie. Za dvacet let se z ní stala největší internetová encyklopedie. V roce 2021 obsahovala 55 000 000 článků v 300 jazycích. Jak a proč vlastně vznikla? Jaká je návštěvnost Wikipedie v Česku a ve světě? Jak vznikají články? Jaká je mezi "wikipedisty" hierarchie a jak se řeší názorové a postojové spory mezi přispěvateli? Může Wikipedii editovat úplně každý? Na tyto otázky odpovídá v rozhovoru Klára Joklová, výkonná ředitelka spolku Wikimedia Česká republika.
Politika je úzce spojena s médii. Na sociálních sítích se rozvinul fenomén tzv. lifestylového vládnutí, kdy hlavní roli nehraje obsah, ale líbivost postů. Politické skupiny se na sítích zaměřují na specifické zájmy, aby fanoušky vyprovokovaly a získaly jejich pozornost. Spíše než o politiku jde tedy o marketing.
Poutavé video ukazuje dříve nepředstavitelné pohybové schopnosti současných robotů. Může robot tančit nebo vylézt po kolmé stěně? Jak je náročné, aby se robot vyrovnal s okolním prostředím a různými typy povrchů? Může se robot učit z vlastních chyb, dokáže se sám rozhodovat? Jak se řeší bezpečnost robotů při práci s lidmi? Kolik robotů už dnes lidem usnadňuje práci? Jak dlouho bude trvat, než vstoupí roboti do našich domácností? Nejen na tyto otázky odpovídá Václav Hlaváč, zástupce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT Praha.
Kalkulačku někdy v životě použil asi každý. Jenže pokrok nezastavíš a nyní už si s obyčejnou kalkulačkou jen tak nevystačíme. Místo toho máme mnohem výkonnější zařízení, které zvládá mnohem více operací najednou a rychleji než obyčejná kalkulačka. Řeč je samozřejmě o počítačích. Ty mají za sebou sice relativně krátkou historii, ale o to větší pokrok stihly za tu dobu udělat. Inu, posuďte sami.
Internetové stránky se stahují ze serverů. Cesta k nim je poměrně složitá. Vede přes několik routerů, neboli internetových křižovatek. Každý server má svou IP adresu. Z webové adresy serveru ji umí zjistit DNS služba pomocí DNS serverů. A mimochodem, je dobré si nastavit heslo, které nejde lehce uhodnout.
13. února 1992 se Československo připojilo k internetu. Významně se o to zasloužil Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET. S jakými potížemi se potýkali tehdejší internetoví pionýři? Co předcházelo tomu, než mohli v Praze na ČVUT připojit k internetu první počítač? Jaký byl internet ve svých počátcích a jaká byla cena za internetové připojení? Co se stalo s československou doménou .cs? Na počátky internetu u nás vzpomínají publicista Ondřej Neff a zakladatel Seznamu Ivo Lukaševič. V rozhovoru natočeném pro Hyde Park civilizace pak hovoří Jan Gruntorád, hlavní iniciátor připojení Česka k internetu.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.