09:26
Digitální kompetence
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Když děti učí telka! Naučme se společně se žáky 5. ročníku bezpečně chovat na internetu. Děti řeší konkrétní situace, které mohou nastat. Můžeme věřit v pravdivost všech informací uveřejněných na internetu? Co je to digitální stopa?
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
O kyberšikaně se mluví jako o formě šikany prostřednictvím elektronických médií, jako je mobilní telefon či internet. Pořad radí, jak se proti ní bránit.
Počítačové viry škodí počítačům, tabletům a mobilům a hlavně nám uživatelům. Je důležité vědět, že proti virům může pomoci antivirus, který ale musíme pravidelně aktualizovat. Ani tak však nemáme úplně vyhráno, důležité je se v digitálním světě chovat zodpovědně.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. V tomto díle naučí třináctiletý Ondra svou starší tetu i nás, jak správně reagovat na nenávistné, urážlivé komentáře a kyberšikanu na sociálních sítích.
Fenomén YouTube je probírán v rozhovoru s populárním youtuberem Karlem Kovy Kovářem. Ten na svých kanálech na YouTube probírá např. společenské předsudky, politiku i sociální sítě. Ve své tvorbě využívá infotainment, tedy propojení informací a zábavy. Za své počiny získal dvakrát ocenění Videobloger roku a časopis Forbes ho zařadil do svého žebříčku 30 pod 30. Jak probíhá jeho proces tvorby a jak vypadá jeho komunita. Jak si vybírá témata? Co chce svým působením změnit? A jak moc se mu to daří?
Mobilní operátoři mají detailní informace o našem pohybu. Jak dlouho je uchovávají? Komu je poskytují? Můžeme požadovat jejich smazání? Je vůbec možné odstranit data z databází? A jak ovlivní obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) velké firmy a drobné živnostníky? Na tyto a další otázky odpovídá Josef Javora z firmy GlobalSequr.
Videa, která nahrajeme na internet, jsou uložená na serverech. Odsud je můžeme streamovat na náš počítač či telefon nebo si je celá stáhnout a uložit. Vždy se ale do našeho zařízení dostane pouze kopie videa – originál zůstane na serveru.
Nomofobie je úzkostná porucha z nedostupnosti mobilního telefonu. Odborníci odhadují, že je touto poruchou ohroženo až 70 % dětí ve věku 11–15 let. V reportáži se seznámíme s příběhem chlapce, který se dokázal probourat skrz zeď, aby se dostal ke svému telefonu. Osoby závislé na telefonu mu dávají přednost před vším ostatním, včetně spánku. Jedná se o závislost, kterou je potřeba léčit stejně jako jiné typy závislostí.
S mobilem v ruce vstáváme i usínáme. Řešíme přes něj dovolenou, vztahy, platíme s ním oběd. Jak nebezpečné to je? Co o nás všechno ví náš mobilní telefon? Jak se chránit v digitálním světě? O bezpečnosti na internetu s Miloslavem Lujkou, expertem na digitální bezpečnost.
„Umělá inteligence je často nevysvětlitelná,“ říká profesor Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT v Praze. V tomto videu popisuje hranice možností současné umělé inteligence. Algoritmy umělé inteligence už dnes vládnou světu a ovládají společnost. Umí se samy zlepšovat, ale ještě neumí vytvořit nový algoritmus, zatím jim chybí samostatná kreativita. Jak je hardware důležitý pro rozvoj umělé inteligence? Měla by být umělá inteligence open-source? Odpovědi na tyto i další otázky přinášíme.
Příběh Tomáše, který byl oceněn za dětský čin roku. Tomáš se na internetu seznámil s Katkou, nešťastnou dívkou, která zvažovala sebevraždu. Tomášovi se podařilo Katce její úmysl rozmluvit. Ale navazování kamarádství na internetu má i svá nebezpečí. Kvůli takovému nebezpečí není třeba internetové kamarádství úplně odmítat, ale je potřeba zvýšené opatrnosti a nejprve si prověřit, zda na druhé straně sedí u počítače opravdu kamarád. Obzvlášť je potřeba být opatrný na sdílení osobních informací a fotografií. Fotografie jednou umístěna na internet již nemusí jít nikdy vymazat.
I když se bezpečnostní opatření neustále zlepšují, hackeři jsou často o krok napřed. Obětmi jsou obvykle banky, úřady i nemocnice. Reportáž popisuje způsoby útoků hackerů, kteří se snaží získat finance nebo citlivé osobní údaje.
10 662
525
2 960
990
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.