06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Vyplatí se po ekonomické stránce plánovaný vodní koridor Dunaj–Odra–Labe? Jaké argumenty přináší příznivci, odpůrci a jaká je realita u obdobné, již existující stavby, v sousedním Německu? Odborníci komentují deklarovanou cenu samotné výstavby, vytíženost existujících vodních cest, současný zájem o vodní dopravu, rychlost lodní dopravy, návaznost na další typy dopravy, propojení s infrastrukturou okolních zemí, nebo výhled do budoucnosti dopravy.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Jak probíhá taková výprava k severnímu pólu? To se dozvíme společně s výpravou cestovatele Petra Horkého a polárníka Miroslava Jakeše, kteří se na lyžích k severní točně vypraví z polární základny Barneo. A schválně si zkuste tipnout, co tam po sobě zanechají.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
Proč je pro druhovou pestrost lesa nebezpečné kácet po velkých plochách čili holosečně? Frézování pařezů na drť neumožňuje ponechání tzv. mrtvého dřeva, které je důležitým biotopem pro mnohé organismy a zároveň zdrojem živin pro další generaci stromů. Následné frézování lesní půdy likviduje především bylinné patro, včetně např. vzácných cibulovin, a otevírá cestu invazním druhům, které vytlačují ty původní. To je problém nejen ekologický, ale i ekonomický, neboť vyžínání sazenic budoucích stromů např. z husté invazní třtiny stojí lesníky nemalé prostředky. Naopak při kácení po menších plochách se les umí obnovovat přirozeně, neboť na prosvětlených místech může ze semen ponechaných stromů vyrůst nová generace prakticky zdarma. Pestrý les složený z původních druhů je nakonec i odolnější vůči různým typům kalamit.
S Toulavou kamerou (2025) se vydáme do Bílých Karpat, pohoří, které je pozoruhodnou botanickou lokalitou. Nalezneme zde více než 40 druhů orchidejí, tedy většinu druhů vyskytujících se na území Česka. Za zmínku stojí také výskyt původních ovocných stromů.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.