06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Soutok řeky Moravy s Dyjí, přezdívaný Moravská Amazonie, tvoří unikátní říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby. Nachází se zde řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Oblast je součástí evropské sítě Natura 2000 a biosférickou rezervací UNESCO. Zatím však není ukotvena v podobě zvláště chráněného území. Způsob lesního hospodaření státní firmou České lesy v této lokalitě je dlouhodobě kritizován ekology, vědci i státní ochranou přírody, neboť vede k destrukci tohoto vzácného lesního ekosystému.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Stane se lom Požáry v Prokopském údolí v Praze skládkou? Pořad se věnuje tomu, proč je lepší ponechat lom přirozeným změnám.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V oblasti Rychlebských hor najdeme unikátní krasové jeskyně Na Pomezí. Vznikly postupným rozpouštěním mramoru a jsou největším jeskynním komplexem tohoto druhu u nás, který je přístupný veřejnosti. Společně s Toulavou kamerou (2025) si prohlédneme zdejší jeskynní dómy i bohatou krápníkovou výzdobu.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Každý kilometr čtvereční v mořích a oceánech obsahuje v průměru 74 tisíc kusů plastů. Další odpad se stále ve velkém množství do moří dostává hlavně řekami. Důsledkem toho umírá mnoho mořských a na moře vázaných živočichů. Množství plastů už je tak vysoké, že se začínají nacházet i v nejhlubších oblastech moří.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Lofoty jsou souostroví tvořené asi osmdesáti ostrovy ležícími až za severním polárním kruhem. Jejich příroda je skutečně panenská, jsou rájem rybářů, skialpinistů či milovníků surfování. Počasí se tu předpovídá jen velmi těžko, proměňuje se často i několikrát denně. Přestože klima Lofot je pro Středoevropany poměrně drsné, jsou Lofoty oteplovány výběžkem Golfského proudu, a tak je podnebí ostrovů výrazně teplejší než ve stejných zeměpisných šířkách kdekoliv na světě. Vydejte se s námi na exkurzi na toto kouzelné místo.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.