06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Klima souostroví Špicberky je velmi drsné a vegetační období rostlin je tak velmi krátké. Zdejší krátkověké rostliny jsou předmětem výzkumu, vědci zkoumají například jejich mimořádnou symbiózu s houbami, která se sice vyskytuje u většiny suchozemských rostlin, avšak na Špicberkách funguje trochu jinak než ve střední Evropě. Co za tím stojí? A jaké podmínky musí snášet český botanik Martin Vohník, který tento výzkum realizuje?
Na severních svazích Jizerských hor se nachází zřejmě nejrozsáhlejší komplex listnatého lesa v českých zemích. Jedná se o jedno z nejzachovalejších přírodních míst v Česku plné starých porostů, které jsou domovem mnoha ohrožených živočichů. Poskytují mám cenné údaje o tom, jak vypadal přirozený les ve střední Evropě. V roce 2021 byly tyto Jizerskohorské bučiny zapsány mezi památky UNESCO.
Fuerteventura leží 100 km od Sahary. Tato poloha významně formuje podobu zdejší krajiny. Dominantou ostrova jsou písečné pláže, za zmínku stojí Popcorn beach. Kromě pláží najdeme na ostrově řadu historických staveb, například malé pevnosti a větrné mlýny. Vítr je totiž nedílnou součástí ostrova, nejen jako exogenní činitel, ale také jako zdroj energie. Rovněž poskytuje ideální podmínky pro vodní sporty.
Světové ledovce kvůli klimatickým změnám v současné době ztrácí každoročně neuvěřitelných 370 miliard tun ledu. V důsledku toho se neustále zvyšuje hladina moří, což ohrožuje obyvatele pobřežních oblastí. V pořadu Věda24 (2025) současnou alarmující situaci objasní geograf Chris Stokes a hydrolog Bohumír Jánský.
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Jak se liší současnost a doba před rokem 1989 z hlediska přístupu k životnímu prostředí? Kritika československého normalizačního režimu se většinou soustředí na zločiny státní bezpečnosti, justice, či na otázky nesvobody projevu či pohybu. Devastace životního prostředí zůstává poněkud na okraji zájmu. Byla přitom tak rozsáhlá, že odborníci mluví o ekologické katastrofě, jejíž následky neseme dodnes.
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.