06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Volha je nejdelší řekou Evropy, protéká celou evropskou částí Ruska a vlévá se do Kaspického moře. Podél břehů Volhy se nachází přírodní rezervace se stovkami druhů ptáků i rozsáhlá lotosová pole. V široké deltě řeky Volhy leží Astrachaň, bývalá obchodní brána do Ruska.
Václav Cílek putuje do severních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností.
Žádné místo v českém ani moravském podzemí není tak záhadné jako jeskyně Býčí skála v Moravském krasu. Lidé, kteří ji obývali už od doby kamenné, zde zanechali četné pozůstatky své činnosti. Nejznámějším z nich je socha bronzového býčka, která dala jeskyni jméno. Jindřich Wankel zde v 19. století objevil rozsáhlé pohřebiště i obrovské množství dalších archeologických nálezů. V rámci České republiky jde o skutečně unikátní místo.
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Jak probíhá taková výprava k severnímu pólu? To se dozvíme společně s výpravou cestovatele Petra Horkého a polárníka Miroslava Jakeše, kteří se na lyžích k severní točně vypraví z polární základny Barneo. A schválně si zkuste tipnout, co tam po sobě zanechají.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
V rámci projektu soukromého investora má na pomezí Kralického Sněžníku a Jeseníků dojít k výstavbě parkovišť, rekreačních budov a vodní nádrže na zasněžování sjezdovky. Stavba probíhá na louce s výskytem přísně chráněných druhů. Kromě toho, že investor začal budovat bez povolení, nenechal ani projekt posoudit příslušnými úřady z hlediska vlivu na životní prostředí. Orgány státní moc ale proti takovému postupu nezasahují. A to i přesto, že lokalita přijde o cenný ekosystém.
Každoročně se v ČR spotřebuje 5 tisíc tun pesticidů. Tyto přípravky na ochranu rostlin a jejich metabolity pak zůstávají v půdě a dlouhodobě kontaminují podzemní vody. Například povodí vodní nádrže Švihov zásobující pitnou vodou mj. Prahu je intenzivně zemědělsky obhospodařované, a tudíž vystavené všem negativním vlivům chemizace zemědělské výroby. Změna může paradoxně vzejít od spotřebitelů, kteří by poptávkou po biopotravinách otevřeli prostor pro ekologické zemědělství na orné půdě.
Jedna z nejznámějších světových turistických destinací, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody spolu s některými vědci varují, že tato železnice přinese více škody než užitku. Většinu Yucatánu tvoří velká vápencová krasová tabule. Stavba může za pouhou dekádu narušit výjimečný systém jeskyní propojených nejdelší podzemní řekou na světě, který vznikal miliony let a kde archeologové dodnes nacházejí pozůstatky fascinujících civilizací.
14 196
865
4 802
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.