06:50
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi, Inuity, tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti, nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.
Znečištění světového oceánu je alarmující. O znečištěných oblastech a proviněních člověka vůči oceánu hovoří Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Jaký je podle něj klíč ke zlepšení situace? Jak může každý z nás ovlivnit čistotu vody v mořích?
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Miroslav Karas, zpravodaj ČT, představuje Kamčatku, o které místní obyvatelé říkají, že právě tam začíná Ruská federace. Zpravodaj se s námi podělí o zážitky z výstupu na jednu z mnoha kamčatských sopek, z návštěvy Medvědí zátoky a z výpravy do oblasti s termálními prameny v okolí aktivních i vyhaslých sopek.
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu patří k nejmalebnějším poutním místům u nás. Dominantou obce je kostel se Svatojánskou kolejí. Tyto stavby v kombinaci se zdejší krajinou formovanou krasovými procesy a fluviální erozí vytvářejí unikátní scenerii.
Horu Radhošť v Moravskoslezských Beskydech uctívali již naši slovanští předkové a je opředena pověstmi a legendami. Na vrcholu najdeme sousoší Cyrila a Metoděje od Albína Poláška, který stojí i za tvorbou sochy pohanského boha Radegasta. Z Radhoště je krásný výhled na nejnavštěvovanější středisko Beskyd, Pustevny.
Za prameny levých přítoků Labe ve východních Čechách nás zavede Luděk Munzar. Budeme hledat prameny řek Loučné, obou Orlic – Tiché i Divoké, Metuje a Úpy.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Lofoty jsou souostroví tvořené asi osmdesáti ostrovy ležícími až za severním polárním kruhem. Jejich příroda je skutečně panenská, jsou rájem rybářů, skialpinistů či milovníků surfování. Počasí se tu předpovídá jen velmi těžko, proměňuje se často i několikrát denně. Přestože klima Lofot je pro Středoevropany poměrně drsné, jsou Lofoty oteplovány výběžkem Golfského proudu, a tak je podnebí ostrovů výrazně teplejší než ve stejných zeměpisných šířkách kdekoliv na světě. Vydejte se s námi na exkurzi na toto kouzelné místo.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.