10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
V březnu 2021 se na Islandu probudila k životu sopka Fagradalsfjall. Erupce sopky, která začala 19. března, byla dlouho očekávaná a předcházela jí četná zemětřesení. Průběh erupce je zatím klidný. Na Islandu jsou další desítky sopek, zatím spící. Je existence ostrova v ohrožení?
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.
Slavná Lennonova zeď na Kampě změnila v září 2022 svou podobu. Tu jí na popud radnice dali umělci ze sedmadvaceti zemí Evropské unie a také přizvaní malíři z Ukrajiny a Norska. Lennonova zeď je od 70. let 20. století pamětním místem, které je vnímáno jako symbol svobody a volnosti. Stala se tak i místem, kde lidé vyjadřovali své názory a protesty proti komunistickému režimu.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Praha má v rámci světových hlavních měst nejvíce veřejně přístupných sadů. My se vydáme do sadu Na Klíčově, který patří mezi ty nejstarší. Během roku se v něm koná několik akcí. V době reportáže zrovna probíhá výroba květové vody z růže a šeříku. Nejvýznamnější ze všech akcí je Jablkobraní, při kterém si mohou zájemci jablka nejen natrhat, ale také z nich nechat vyrobit mošt nebo je usušit.
14 054
797
4 776
1 361
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.