10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Z krajiny kontaminované zinkem, olovem, kadmiem a arsenem můžeme tyto těžké kovy poměrně snadno odstranit fytoremediací. Je to pro vědce poměrně nový proces, při kterém vhodně vybrané rostliny z půdy vytahují těžké kovy a zabudovávají je do svých tkání. Tyto rostliny, např. topol, jsou odolné vůči toxickým účinkům uvedených kovů.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
Geolog Václav Cílek zjednodušeně popisuje geologickou stavbu Českého ráje, který je tak výjimečný, že ho UNESCO zahrnulo do svého seznamu Světového dědictví.
Farář a amatérský fyzik Prokop Diviš má zásluhu na ochraně před bleskem díky vynálezu bleskosvodu. V následující ukázce se vrátíme do druhé poloviny 18. století a dozvíme se o životě i dílu tohoto významného českého vynálezce.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
V oblasti CHKO Brdy se od 16. století nachází soustava Padrťských rybníků. Za 1. republiky byly vyhlášeným místem k rekreaci. Jejich návštěvnost poklesla po založení vojenského újezdu. S rekreanty se tu už nesetkáme, Padrťské rybníky jsou však dodnes oblíbené mezi výletníky a trampy. V závěru reportáže se za jedním z nich vypravíme, jelikož s Brdy je tramping neodmyslitelně spojen.
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš (2014). Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Navštívíme ČVUT v Praze a přesvědčíme se, že se Země skutečně otáčí kolem své osy. Nachází se tu totiž Foucaultovo kyvadlo, jež rotaci potvrzuje svým vychylováním proti směru hodinových ručiček. Ve skutečnosti se však neotáčí kyvadlo, neboť kyvadlo si pouze zachovává rovinu kyvu, ale planeta Země se otáčí pod ním. Podobně se díky tomuto tzv. Coriolisovu efektu stáčejí vzdušné proudy v atmosféře.
14 091
798
4 785
1 365
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.