05:55
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Jak probíhá taková výprava k severnímu pólu? To se dozvíme společně s výpravou cestovatele Petra Horkého a polárníka Miroslava Jakeše, kteří se na lyžích k severní točně vypraví z polární základny Barneo. A schválně si zkuste tipnout, co tam po sobě zanechají.
Reportáž přibližuje, co přinesl nový výzkum NASA o změnách v Arktidě v důsledku klimatických změn. Ledu zde ubývá, zeleně naopak přibývá.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
V Antarktidě jsou trvale obydlené pouze vědecké základny. My se při návštěvě Antarktidy podíváme do jedné z nich, a to čínské. A zavítáme i mezi antarktické domorodce, tučňáky, kterých tu žije celkem 18 druhů. Tak se na tento fascinující kontinent vydejte s námi.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi, Inuity, tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti, nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Sázava je jednou z nejvýznamnějších řek České republiky. Pramení u obce Cikháj nedaleko Žďáru nad Sázavou a celý její tok až k ústí do Vltavy má délku 226 km. Charakteristická je také její nažloutlá barva, což souvisí s odnosem jílovité půdy. Svoji oblibu si získala zejména u vodáků a trampů, pro něž je až posvátnou řekou.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Jakmile se otevře v Amazonii nové ropné pole, vybuduje se i nová dopravní komunikace. Silnice, které spojují ropná naleziště, přináší ekonomický růst a zaměstnanost, ale jen někomu. Zároveň je vstupní bránou k další devastaci a kolonizaci tropického deštného lesa a k ničení původních komunit. Čím více silnic, tím rychlejší je odsun zdejšího přírodního bohatství.
Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
Česká výprava v čele s Bohumírem Jánským představuje výsledky své expedice, která přesně zaměřila pramen Amazonky. Zachycen je i spor s National Geographic o prvenství.
Machu Pichu je incké město nacházející se v peruánských Andách ve výšce okolo 2500 metrů nad mořem. Bylo objeveno v roce 1911 americkým cestovatelem a archeologem Hiramem Binghamem. Dnes patří k nejnavštěvovanějším místům planety. Pojďte se tam s námi alespoň virtuálně podívat i vy.
13 392
750
4 569
1 255
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.