05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Madagaskar je jedním z nejchudších států světa. Přestože byl poničený vykácením tropických deštných lesů a neuváženou zemědělskou výrobou, zachovala se tu dodnes řada endemitů.
Řeka Bečva byla v roce 2020 od září do listopadu třikrát vystavena úniku nebezpečné nebo neznámé látky do řeky.
Dravý pták harpyje pralesní je nejen součástí indiánské mytologie, ale patří i k vrcholným predátorům Amazonie. Jejich přítomnost také označuje dobrý stav ekosystému. Ochraně harpyjí se věnuje venezuelská organizace Esfera, jejíž členové nám v následující reportáži představí, jak s těmito pozoruhodnými dravci pracují.
Česká firma v Chomutově vyvíjí s vědci novou recyklační technologii, která dokáže kelímky od jogurtů, polystyrenové obaly na jídlo nebo igelitové sáčky proměnit na olej, ze kterého je možné vyrobit palivo, nebo další plasty. Jednotka je schopna každý den zpracovat tunu plastového odpadu, ze které může vzniknout až 1000 litrů oleje. S unikátním strojem chce firma vstoupit na trh.
Vlna extrémních veder v oblasti Mrtvého moře je dalším projevem extrémního počasí. Izrael musí kromě rekordních teplot řešit i požáry a písečné či prašné bouře. Rozmary počasí si žádají i lidská obydlí, vzácné památky i lidské životy.
Kdo to byl Jahjá Sinvár? Co jeho smrt znamená pro samotné hnutí Hamás? A může tato událost zlepšit vztahy Palestinců s Izraelem? Na tyto i další otázky odpovídal ve studiu ČT 24 politický geograf Libor Jelen. Příspěvek byl odvysílán v říjnu 2024.
V dalekém asijském Bhůtánu začíná pro Jamtsha cesta za vzděláním. Je první člen rodiny, který bude umět číst a psát. V deseti letech se stává mnichem a jeho další život se bude odehrávat podle přísných buddhistických tradic.
Astronaut NASA Leroy Chiao hodnotí mezinárodní spolupráci při výzkumu vesmíru a naznačuje, kam by se mohlo lidstvo posunout za 20 let. Spolupráce při stavbě a zajišťování provozu mezinárodní stanice ISS přinesla dle jeho názoru i zlepšení vztahů mezi spolupracujícími zeměmi. Navzdory očekávání se ale nezlepšila spolupráce s Čínou. V rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje Leroy Chiao čínský vesmírný program jako těžko předvídatelný. Čína bere svůj vesmírný program velmi vážně, na výzkum vydává po Spojených státech nejvíce finančních prostředků. O záměrech a vizích Číňanů však lze pouze spekulovat na základě informací, které Čína sama oficiálně uvolní.
Bývalý prezident Václav Havel se krátce před svou smrtí v roce 2011 v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad historií Evropy a evropské myšlenky. Hledá odpověď na budoucnost Evropy a vidí ji v pevnější integraci států včetně přijetí společné měny.
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
Teroristické útoky 11. září 2001 v USA vedly k invazi americké armády do Afghánistánu s cílem zničit islamistické vedení státu a rozbít teroristickou organizaci al-Káida. Vojenské mise v Afghánistánu se účastnili i čeští vojáci. Jeden z nich, Milan Štěrba, zahynul v roce 2008 spolu se čtyřmi dánskými vojáky při jednom ze sebevražedných atentátů a stal se tak pravděpodobně prvním vojákem zabitým ve vojenském konfliktu od druhé světové války.
13 527
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.