05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Maledivy, ostrovní stát na jihu Asie v Indickém oceánu tvoří stejnojmenné souostroví. Souostroví Maledivy bylo ještě donedávna zemí závislou na oceánu a rybolovu. Skutečný rozvoj nastal, když sem ve velkém začali jezdit turisté. Stavějí se další a další domy, a jelikož spodní voda je zde jen metr hluboko, používají se ve stavebnictví neuvěřitelné metody, které jsme jako děti zkoušeli na pískovišti.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
V Dháce, hlavním městě Bangladéše, žije velká část obyvatel ve slumech a denně do města proudí další lidé. S rostoucí populací města dochází k zahušťování počtu lidí i ve slumech a s tím přichází zvýšené šíření nemocí.
Česko má nejnižší spotřebu vody v celé EU, přesto je nedostatek vody hrozícím problémem. Ve vyschlé krajině je totiž nebezpečný dopad přívalových dešťů. Proto je nutné rozšířit mokřady a další zásobárny vody v krajině.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) vypráví příběh kůrovce. Představí nám život brouka, který při přemnožení působí nejen v našich lesích velké škody.
V dalším díle Dodejme si energii (2025) se podíváme na méně známý obnovitelný zdroj energie, a to na bioplyn. Navštívíme bioplynovou stanici v energeticky soběstačné obci Kněžice ve středních Čechách, abychom zjistili, jak toto zařízení funguje a jaké jsou jeho výhody i nevýhody.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Olympijské hry v Paříži v létě 2024 mají být slavnostně zahájeny přímo na řece Seině. V řece a na řece by se pak mělo konat několik závodů samotných. Pořadatelé tak musí vedle bezpečnostních rizik řešit i problém čisté vody. Z toho důvodu byla u řeky zřízena retenční nádrž, která má zadržovat odpadní vody v případě silného deště.
11. září 2001. Den, který přinesl celkem 2977 obětí. Historie, která se od tohoto data začala odvíjet, obsahuje dosud nepoznané obavy a války proti terorismu. Připomeňme si události, které před dvěma dekádami ochromily západní svět.
Jakým způsobem pracují dezinformátoři? Špatný kontext, upravené fotografie, záběry z videoher vydávající se za realitu, ale i videa vytvořená umělou inteligencí. Konflikt mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 ukázal, jak rychle se šíří zavádějící informace v online prostoru. Reportáž pořadu Newsroom ČT24 z 22. června 2025 představuje konkrétní příklady reálných dezinformací a nabízí užitečné indicie k jejich odhalení.
První vůdce bolševického Ruska je často vnímán jako jeho zakladatel a jako ten, jehož ideje později zničil autoritativní nástupce Stalin. Realita ale je jiná, už za Lenina docházelo k tvrdým represím proti obyvatelům. Dnešní ruský stát ale spíše než na Lenina navazuje právě na Stalina, kterého vnímá jako zakladatele novodobého impéria. Proč Rusům imponují hrůzovládci?
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.