05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Ázerbájdžán je rozlohou i počtem obyvatel velmi podobný České republice. Metropolí tohoto zakavkazského státu je téměř dvou a půl milionové město Baku. Život na chudém ázerbájdžánském venkově je však životu v hlavním městě na hony vzdálený.
Gruzie jako jedna z prvních zemí světa přijala křesťanství. Sedmdesát kilometrů od hlavního města Tbilisi se ve skalnatém terénu nachází velký klášterní komplex svatého Davida z Garedži. Jedinečné jsou zejména stovky místností vyhloubených do pískovcových skal, které sloužily jako příbytky řeholníků. Doba Sovětského svazu náboženství ani náboženským objektům nepřála. Oblast, kde se nachází vzácný klášter, byla totiž vojenským cvičištěm. Během éry SSSR došlo ke zničení řady fresek či pálení vzácných knih, ovšem po jeho rozpadu se klášterní život částečně obnovil.
Dharamsala je poměrně malé severoindické město, které proslulo jako exilové sídlo tibetského dalajlamy. Tändzin Gjamccho totiž Tibet po neúspěšném protičínském povstání opustil a svůj exil našel právě zde, v Dharamsale.
Některé sporty lze dělat na vrcholové úrovni hodně dlouho. Kanaďana Iana Millara ale asi jen tak někdo nepřekoná. V parkuru se účastnil deseti olympijských her a to jednou vynechal kvůli bojkotu olympijských her v Moskvě v roce 1980! Naposledy pod olympijskými kruhy závodil v roce 2012 v Londýně.
Stručná charakteristika regionu a vhled do historie a kořenů konfliktu v Náhorním Karabachu.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
Bývalý prezident Václav Havel se krátce před svou smrtí v roce 2011 v rozhovoru s kardinálem Dominikem Dukou zamýšlí nad historií Evropy a evropské myšlenky. Hledá odpověď na budoucnost Evropy a vidí ji v pevnější integraci států včetně přijetí společné měny.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.