05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Tzv. první vídeňskou arbitráží přišlo Slovensko v listopadu 1938 o rozsáhlou oblast – jižní území Slovenska se stalo součástí Maďarska. Ve stejné době byl přijat nový název státu Česko-Slovensko. Otázka postavení Slovenska ve společném státě byla v této době nesmírně složitá. Vše vyvrcholilo v polovině března roku 1939, kdy předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso vyhlásil samostatný Slovenský stát.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
13 623
867
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.