05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
V dalekém asijském Bhůtánu začíná pro Jamtsha cesta za vzděláním. Je první člen rodiny, který bude umět číst a psát. V deseti letech se stává mnichem a jeho další život se bude odehrávat podle přísných buddhistických tradic.
V roce 2013 čelil Katar, pořadatel Mistrovství světa ve fotbale 2022, kritice ze strany britského listu The Guardian. Ten uvedl, že za dva měsíce zemřelo při otrocké práci na stavbách fotbalového stadionu 44 nepálských dělníků. Měsíce údajně nedostávali plat, byly jim zabaveny pasy a často neměli ani pitnou vodu. Pořadatelé mistrovství se však brání, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili.
Na severu Korejského poloostrova vládne stalinistický diktátor a hladomor, na jihu funguje demokracie a jedna z nejdynamičtějších ekonomik světa. Ani po 75 letech se ale Korea nevzdává snu na opětovné sjednocení. Příběh rozděleného národa připomíná Muzeum korejské války v Soulu.
Reportáž o projektu k záchraně Mrtvého moře pomocí přečerpávání vody z Rudého moře. Přibližuje také důsledky vysychání jezera pro život v oblasti.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
Na počátku 90. let začal tzv. mírový proces na Blízkém východě. Americká diplomacie v čele s tehdejším prezidentem Billem Clintonem přiměla k podepsání dohod obě znepřátelené strany – Židy i Palestince. Nadějný vývoj v oblasti se však pokazil v roce 2000, kdy začala tzv. druhá intifáda, ozbrojené palestinské povstání. Střety mezi Palestinci a izraelskou armádou si vyžádaly další tisíce mrtvých.
Už ve starověku se objevovaly myšlenky, jak eliminovat ze společnosti „neschopné“ jedince. Až moderní doba pak ale přišla s postupy, jak to „zařídit“. Ve dvacátém století toho zneužily totalitní systémy a hovoříme o politickém zneužití psychiatrie. V některých autoritativních státech je eliminace odpůrců skrze psychiatrii dodnes používaná.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.