10:50
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Úryvek z pořadu Objektiv (2018) nás zavede na Aljašku, kde se seznámíme s tím, jak vzniká ledovec, jaký je základní stavební materiál ledovce a jakou má ledovec barvu a proč.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Výprava na Antarktidu za vším, co tento polární kraj nabízí. Při plavbě se setkáme s plejtváky, na pobřeží s tučňáky, tuleni a další typickou faunou. Navštívíme také staré polární stanice.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
13 864
777
4 747
1 352
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.