02:00
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Mikroplasty jsou částečky od půl centimetru až po velikost pouhým okem nepostřehnutelnou. Do oceánů se dostávají z domovního odpadu nebo kosmetiky. Prostřednictvím zooplanktonu putují do potravního řetězce lidí, kteří konzumují mořské ryby.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Před rokem 1989 nebyli většinou ochranáři přírody vnímáni negativně. Ačkoli v Československu nebyl umožněn politický aktivismus jako ve státech Západu, existovaly různé organizace a hnutí na ochranu přírody. Až v polovině 90. let začali být environmentální aktivisté viděni jako něco problematického, a mnozí proto začali od svých záměrů upouštět.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Na severní polokouli skončilo 1. září meteorologické léto. Podle celosvětových naměřených dat bylo léto 2024 vůbec nejteplejší v moderní historii, z čehož vyplývá, že globální oteplování je tedy stále intenzivnější. V reportáži se k této situaci vyjádří Carlo Buontempo, ředitel meteorologické služby EU Copernicus, Johnathan Overpack z Michiganské univerzity a také Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Lovci záhad se podívají na to, co teče pod námi, tedy do kanalizace. Systém podzemních stok je velké bludiště, kde určitě potřebujeme mapu. Dozvíme se, proč kanalizace nelibě páchne a jaké systémy využívá. A kde končí? V čistírně odpadních vod.
Nanočástice mají ohromnou škálu využití, například při čištění podzemních vod, ve zdravotnictví, nebo na výrobu supravodičů, díky kterým může levitovat malé autíčko i celý vlak. Nanočástice železa mohou hořet, nebo také vyčistit experimentálně zabarvenou vodu.
Fosfor vypouštěný z domácností je pro životní prostředí velkým tématem. Problémy s vysokou koncentrací fosforu v povrchových vodách jsou umocňovány vyšší teplotou. Zelené plochy stojatých vod, kde hynou ryby z důvodu kyslíkového deficitu, jsou každoroční realitou. Avšak místo toho, aby stát problém řešil, dotuje domácí čistírny odpadních vod, které jsou technologicky nedostatečné.
Naši planetu nemilosrdně zaplavujeme plasty. Každý rok se jich vyrobí 280 milionů tun. A recyklace se dočká jen pouhých 20 % z tohoto množství. Velká část zbývajících 80 % končí v mořích jihovýchodní Asie. Před lety se do Thajska vypravil potápět Jan Bareš. Jenže se nevydržel dívat na všudypřítomné smetí a rozhodl se tamní pláže uklidit. Výsledek ho natolik nadchl, že založil mezinárodní organizaci Trash Hero. Ta sdružuje dobrovolníky z celého světa, kteří se snaží zbavovat nepořádku i další místa.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření. Třeboňská pánev bývala kdysi neprůchodnou bažinou. Než přišel do té doby nebývalý rybníkářský počin. Některé rybníky od sebe dělí jen hráze s pásy stromů. Na Třeboňsku najdeme snad všechny druhy našich vodních ptáků, vzácný hmyz i bobry. Občas sem zavítá i velmi vzácná návštěva.
K čemu slouží chráněná území? Vyhlášením národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jiného typu chráněného území pečujeme o to nejcennější, co v české přírodě máme. Jsou to ostrovy života, pro který jinde v intenzivně obhospodařované krajině chybí prostor a podmínky.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.