19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Je těžké soudit, zda měla větší estetickou hodnotu divoká a nespoutaná Vltava s rybárnami, osadami, mlýny, voraři, lososy či úhoři, nebo pohádkově vykroužené skalnaté podkovy Slapské či Orlické nádrže. Vltavská kaskáda, stavěná po vzoru sovětských přehrad, rozhodně patří k nejviditelnějším zásahům člověka do krajiny. Zatímco v Rusku mají řek bezpočet, údolí tepny naší země bylo jen jedno jediné.
Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
Masožravost je svérázným přizpůsobením několika nepříbuzných skupin rostlin na velmi chudé podmínky. Ve videu se dozvíte o různých loveckých strategiích rodu mucholapka, špirlice a rosnatka. Dostanete také tip, kterou masožravku si pořídit, pokud se doma chcete zbavit molů.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Demografické problémy Číny jsou vysvětleny na politice jednoho dítěte a upřednostňování synů před dcerami, v důsledku čehož dochází k nerovnováze mezi pohlavími.
Turistickým vlakem se vydáme z Ankary napříč Tureckem do města Kars na hranicích s Arménií. Tento oblíbený spoj, známý jako Východní expres, obnovil provoz po dvouleté pauze v roce 2022 z důvodu pandemie. Do provozu jej přitom ve své dnešní podobě uvedli teprve v roce 2019 a rychle získal popularitu nejen mezi místními. Spoj je pravidelně vyprodán, v následující ukázce zjistíme proč. 1300 km dlouhá cesta trvá se zastávkami zhruba 30 hodin.
V Malajsii se můžete seznámit hned se třemi východními kulturami najednou. Etničtí Malajci tady žijí s čínskými a indickými přistěhovalci. Je to jeden z nejbarvitějších a nejzajímavějších koutů světa. Jeho multikulturní tvář je nejvíc patrná v hlavním městě Kuala Lumpur. Podívejte se, jak se v této muslimské zemi žije. Islám ale zdaleka není jediné náboženství, s nímž se zde můžete potkat.
Barma je krásná země tisíce chrámů plných zlata, přesto nesmírně chudá. Kdo ji do tohoto stavu přivedl? Bohatství Barmy se tedy skrývá alespoň v přírodních krásách, etnické rozmanitosti, kulturních zvyklostech a v síle lidskosti. Blíže se podíváme na území v jižní části Barmy: Karenský stát.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.