04:42
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Vysvětlení principu i užitku fotosyntézy. Přeměna oxidu uhličitého a vody na cukr a kyslík probíhá v rostlinách za pomoci zeleného barviva – chlorofylu. Bez tohoto procesu by na Zemi neexistoval život v dnešní podobě.
Proč pšenice vypadá zrovna tak, jak vypadá? A proč zrovna tahle kdysi planá tráva dnes krmí celou planetu? Naštěstí ji naši předci před 10 000 lety objevili a začali pěstovat. Postupným dalším šlechtěním vznikla její dnešní podoba.
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
Epizoda přibližuje život vzácných živočichů – tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní. U každé představované rostliny a živočicha jsou zmíněny zajímavosti o jejich způsobu života, výskytu či využití člověkem pro lékařské účely nebo v alchymii.
Masožravost je svérázným přizpůsobením několika nepříbuzných skupin rostlin na velmi chudé půdy. Ve videu se dozvíte o různých loveckých strategiích rodu mucholapka, špirlice a rosnatka. Dostanete také tip, kterou masožravku si pořídit, pokud se doma chcete zbavit molů.
Kdy a jak sbírat léčivky? Jak je zpracovat? A na co si dát pozor? Mezi bylinkami se nacházejí i bylinky jedovaté. Na sběr bylin je dobré se vypravit v době, kdy v sobě mají nejvíce léčivých látek. Třeba kořeny sbíráme na jaře či na podzim.
Jsou nádherné, jedinečné a člověkem chráněné. Když je uvidíte v přírodě, určitě se zastavíte a pořádně si je prohlédnete. Často se jich musíte i dotknout, abyste se přesvědčili, že jsou opravdu už tak dlouho tady s námi. Jsou to památné stromy. Jedním z nich je i Všechovický tis, který se vám v krátkém videu představí.
Marabu rozhodně v Africe nepřehlédnete. Má rozpětí křídel až tři metry, takže vám dokáže pěkně zatarasit cestu. Mohli byste ho uvidět i z letadla, vyletí totiž do pořádné výšky. Přestože je příbuzný čápa, živí se spíše jako sup. Oba požírají mršiny, ale dokážou se o ně podělit. Africká příroda je fascinující organismus. Druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
O pštrosech se toho říká opravdu hodně, ale je to všechno pravda? Je opravdu pštros rychlejší běžec než člověk? Jaké je riziko útoku pštrosa na lidi? A jak je to s tvrzením, že pštros v ohrožení strká hlavu do písku? Odpovědi na všechny tyto otázky a mnohem víc se dozvíte z našeho videa.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Ve Stradonicích na Berounsku se nacházelo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid u nás. K rozšíření povědomí o něm přispěla i událost z roku 1877, kdy byly v místě tehdejšího oppida nalezeny zlaté mince. Dají se zde najít i dnes? A jaká je historie Keltů ve Stradonicích? To nám prozradí herec Josef Polášek spolu s archeologem místního centra keltské kultury na zámku Nižbor.
Ukázka popisuje druhy archeologických výzkumů – badatelský, výzkumný, destruktivní, leteckou archeologii – a také to, co potřebuje archeolog k práci.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.