05:42
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Kde najdeme Přírodní park Sovinecko? Nachází se v pohraničním území v Nízkém Jeseníku. Tento kraj, který se rozprostírá na 199 čtverečních kilometrech, je bohatý na pestrou skladbu svých lesů. Právem byl v roce 1994 vyhlášen přírodním parkem. Zajímavý je také svými hlubokými údolími, kterým se zde lidově říká žleby.
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Jak se odlišuje orientační běh od běhu na stadionu? V jaké zemi vznikl a jak se vyvíjela jeho pravidla? Co orientační běžec potřebuje a jaké dovednosti by měl takový závodník mít? A k čemu potřebuje mapu?
Vřesoviště národního parku Podyjí skýtá velké přírodní bohatství. V bývalých pastvinách najdete třeba legendární kudlanku nábožnou. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku rozlišovat kraje České republiky. Poznejme památky ČR a s pomocí mapy procestujme jednotlivé kraje. Řekneme si, k čemu mapa slouží. Už jste byli na Bezdězu? Vydejte se s námi na cestu!
Krkonošské louky nám představí seriál Minuty z Krkonoš. Víte například, že louky pokrývají necelých deset procent rozlohy Krkonoš a je to prostředí vytvořené člověkem?
Seriál Minuty z Krkonoš nám přiblíží, jak je to s lavinami v Krkonoších, kde je zmapováno přes sto lavinových drah. Dozvíme se, jak lavina vzniká a jaký má vliv na přírodu.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, co je to vlastně smoothie? A jak dlouho už smoothie lidé připravují? To a spoustu dalších informací se dozvíte v tomto díle.
Pórek milují lidé všude na světě už tisíce let, protože je jemnější než cibule a hodí se k masu, do polévek i pomazánek. Jak dlouho už ho jíme? Pórek obsahuje spoustu zdraví prospěšných látek, pro které si ho oblíbil i římský císař Nero. A víte, proč? A která část pórku je nejzdravější?
Lízátka vznikla vlastně náhodou spojenou s medem. Ale ještě to chvilku trvalo, než se dočkala své dnešní podoby. Jsou receptem na pohodu, protože uvolňují napětí a stres, díky základnímu lidskému reflexu, sání. Další zajímavé informace o lízátkách vám představí toto video.
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.