01:07
Pořad vysvětluje, co je to půda, jak vzniká a proč je pro nás důležitá.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kamenná moře, tedy zvětralé útvary hornin, najdete v údolí Dyje. Nedaleko Vranova můžete obdivovat skalní sruby nebo věže. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 1. ročníku podívat na louku. Ukážeme si, co vše na louce roste, a naučíme se jednotlivé květiny pojmenovat. Také se seznámíme s živočichy, které zde můžeme potkat, a podíváme se na průběh vzniku motýla. Na závěr si vyrobíme vlastní lezoucí housenku.
Průhonický park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Nachází se zde spousta exotických stromů, stoletých dubů i 8000 kusů rododendronů azalek ve 100 druzích. I díky tomu byl v roce 2010 přidán na seznam památek UNESCO. Park založil hrabě Arnošt Silva - Tarouca poté, co se oženil s dědičkou Průhonického zámku.
Když děti učí telka! Víte, jak se nazývá země, ve které žijeme? Budeme si povídat o tom, na jaké části členíme naši zemi, a připomeneme si, jak správně vybarvit českou vlajku. Vydáme se poznat několik pohoří na mapě ČR a přečteme si příběh, který se váže k jedné z našich nejvyšších hor. Neopomeneme se za zvuku Smetanovy Vltavy po jejím proudu podívat až do našeho hlavního města Prahy.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Věděli jste, že Milešovka je největrnějším místem Česka? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Toulavá kamera nás zavede do Českého ráje, který patří mezi turisty k nejnavštěvovanějším lokalitám naší země. Možná ale nevíte, že před necelými sto lety nechybělo málo a celá oblast plná skal a vyhlídek mohla být pro běžné občany nepřístupná. Jedno ze zdejších nejromantičtějších míst – Mariánskou vyhlídku mine málokterý návštěvník. Jako na dlani z ní před sebou máte zříceninu hradu Trosky a Hruboskalské kamenné město i se zámkem, který býval sídlem majitelů zdejšího panství.
Když padá voda... Na rozhraní USA a Kanady najdete obrovské Niagarské vodopády. Věděli jste, jak vznikl název Niagara? A jakými barvami vodopád září v zimě? A co s nimi má společného Nikola Tesla? To všechno se dozvíte v pořadu z planety Yo.
Co je to krajina? Jaké typy krajiny známe? A jak ji můžeme zakreslit? Moudronos nám ukáže mapy, seznámí nás s podnebím, počasím i s teplotami. Podíváme se na řeky a dozvíme se, jak můžeme o krajinu kolem sebe pečovat.
V Čechách máme dlouhou sklářskou tradici. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak sklo vzniká a co všechno je potřeba k výrobě takové obyčejné skleničky, kterou máme všichni doma? Pojďme se na to podívat.
Mnoho věcí, které v životě běžně používáme, je vyrobeno z ropy. Co všechno to je, kdy a jak lidé ropu objevili a k čemu jí používali? Jak dnešní petrochemický průmysl funguje, na co se zaměřuje a čemu se naopak snaží vyhnout, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
U Bozkova voda vytvořila podzemní labyrint a také největší podzemní jezero v Čechách. Nachází se nedaleko Semil. Krápníky se v dolomitu tvoří čtyřikrát pomaleji než ve vápencích, a proto je taková výzdoba vzácnější a nikde jinde v Evropě ji v takové podobě nenajdete. Některé dokonce chrání zabezpečovací systémy.
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.