09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Ačkoli popularita gramofonových desek začala s příchodem moderních technologií klesat, v posledních letech se poptávka po nich opět zvýšila. Jednou z firem, která dokázala na tento narůstající zájem včas reagovat, je česká společnost GZ Media, kterou nyní navštívíme a prohlédneme si výrobní proces i nejnovější trendy.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Karel Kryl odjel v roce 1969 do Německa, kde už zůstal, ačkoliv to původně v plánu neměl. Situace v Československu ale spěla k uzavření hranic a k totalitě - a on jako výsostně protirežimní kritik by už neměl žádnou uměleckou budoucnost. Začal pracovat v Rádiu Svobodná Evropa, kde bohužel nevyužili jeho potenciálu ve sféře politiky a nabídli mu jen místo sportovního redaktora – pravděpodobně i z důvodu jeho složité a nesmlouvavé povahy a nechuti podřizovat se.
Před postavením budovy Národního divadla Češi dlouho toužili po vlastní divadelní scéně, která by patřila jen jim a sloužila by jako domácí scéna české národní hudbě. Od návratu ze Švédska toužil v repertoáru nově postaveného Prozatímního divadla prosazovat svá operní díla také Bedřich Smetana, jeden z tvůrců české národní hudby. Poslechněte si s námi zajímavé vyprávění o předchůdci Národního divadla.
Ukázka nás seznamuje s životem a poezií českého básníka, redaktora a překladatele Viléma Závady. Vzpomínky a názory literárních vědců na Závadovu osobnost jsou doprovázeny recitací autorových básní.
Petr Borkovec je výraznou postavou současné české poezie a držitelem Ceny Jiřího Ortena. Seznámíme se s jeho tvorbou a v rozhovoru s autorem se dozvíme, jak tvoří své texty. Video obsahuje i autorem předčítané ukázky z jeho tvorby. Jak se daří propojovat světy poezie a prózy?
Ondřej Hrabal je současný český básník. Jeho doménou je zejména slam poetry (v roce 2018 vyhrál v této disciplíně mistrovství ČR). Vedle literatury se věnuje i hudbě či pořádání různých kulturních akcí. V pořadu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Nezkoušej se usmát.
Může nás Komenský oslovit ještě dnes, i po staletích? Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR, se zamýšlí nad duchovním odkazem Komenského, klade si otázku, jaký je „jeho“ Komenský. Nachází přitom oporu v proroku Izajášovi. Komenského vidí jako postavu stíhanou ranami osudu, podobnou nalomené třtině, postavu, která se ale nikdy nezlomí a znovu se narovná, aby pokračovala v práci pro lidstvo…
Václav Klaus, polistopadový ministr financí a od července 1992 předseda české vlády, mluví o příčinách zániku společného státu. Kdy nastal podle něj onen pověstný bod zlomu? Jak dlouho věřil, že lze najít nějaké jiné řešení než rozdělení společného státu?
Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat „spravedlnost“. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování takzvané kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a takřečeným divokým odsunům sudetských Němců. Podívejte se na pasáž z dokumentárního filmu Česko-německé století (2018).
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
Pražské jaro má několik výkladů. V soudobé historiografii převažuje názor, že uvolněné období roku 1968 začalo jako vnitrostranický spor, který postupně přerostl v pokus o zásadní změnu systému, která by reflektovala i požadavky široké veřejnosti. Vyslechněme si, jak o těchto různých výkladech pražského jara diskutují odborníci na dějiny 20. století v pořadu Historie.cs.
13 751
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.