09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Spisovatel Bohumil Hrabal je neodmyslitelně spjatý k několika místy v Česku. Jedním z nich je právě Kersko, kde měl svoji chatu, kterou pravidelně navštěvoval a kde také literárně tvořil. Hrabalova chata prošla nově rekonstrukcí a lze očekávat, že díky tomu přiláká ještě více zájemců o prohlídku objektu i okolí. Ve videu si můžete prohlédnout nejen chatu, ale i vzpomínky místních nebo úryvek z rozhovoru s Hrabalem.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Petra Čichoně. Autor při hraní na loutnu recituje svou báseň, následně poslouchá a vykládá báseň Jiřího Kuběny.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem O rodičích a dětech od Emila Hakla. Hakl předčítá pasáže z knihy a komentuje okolnosti jejího vzniku. Mluví také o obsahu a názvu knihy.
Český spisovatel, autor románů a povídek z prostředí jihočeského venkova Jiří Hájíček byl za román Rybí krev roku 2013 nominován na cenu Magnesia Litera za prózu.
Pracuje jako učitel v mateřské školce, píše básně, hraje divadlo, maluje a fotí. Vychovává sám čtyři děti, kterým je mámou i tátou zároveň. Rodina a umění k osobnosti Matyho Dia neodmyslitelně patří. Seznamte se s tímto charismatickým, všestranně nadaným mužem, který byl ještě nedávno ženou.
Divadelní adaptace životopisné fikce Zamilovaný Shakespeare, známé z oscarového filmového zpracování, se tentokrát zhostilo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje úspěch divadelní hry Ze života hmyzu bratří Čapků u českých i zahraničních diváků.
Divadlo pod Palmovkou uvádí na svém jevišti příběh nešťastné Emy Bovaryové, kterou nenaplněná touha po romantickém životě dovede až k sebevraždě.
V 19. století odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Mohli zde získat levně půdu, zakládat podniky, mít vlastní školství a vlastní samosprávu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu dvaceti let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Osud této menšiny byl ve 20. století tragický, protože se ocitla mezi několika mlýnskými kameny. V době druhé světové války se její příslušníci hromadně hlásili do československé armády.
O novinářích se říká, že jsou sedmou velmocí a hlídacím psem demokracie. Jak ale fungují v situaci, kdy všechna média ovládá totalitní stát? Podívejte se na osudy tří významných českých novinářů. Každý z nich, Karel Pacner, Ondřej Neff i Martin Komárek, působil ve sdělovacích prostředcích různě dlouhou dobu a mají za sebou i roky působení v komunistických novinách. Jak vnímali svoji roli v komunistické propagandě? Jak fungovaly tehdejší redakce?
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Filmový historik Ivan Klimeš reflektuje, jak byly národně uvědomovací tendence a události revolučního roku 1848 zobrazeny v československém filmu. Zvláštní pozornost je pak věnována filmu Filosofská historie podle románu Aloise Jiráska a v režii Otakara Vávry, ze kterého se podíváme i na ukázku v první části videa.
13 194
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.