09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje podobu divadla po listopadu 1989. V popředí činohry byli režiséři Ivan Rajmont a Miroslav Krobot a na scéně se objevili herci, kteří v minulém režimu nemohli hrát, a inscenace jak z českého repertoáru, tak ze světového.
Teatroložka Barbara Day v rozhovoru vypráví o tom, jak ji Češi přijali, když sem přijela jako mladá studentka. Vysvětluje, jak se dostala k českému divadlu i jak se učila česky. Společně s Markem Ebenem porovnávají českou a britskou kulturu.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje úspěch divadelní hry Ze života hmyzu bratří Čapků u českých i zahraničních diváků.
Jaké byly hodnoty a postoje českého antikomunistického disentu a mohou obstát i v dnešní době? Česko-americký dokument Umění disentu vypráví příběh českého disentu neobvyklým pohledem zvenčí. Příběhu je vyprávěn skrze množství exkluzivních archivních materiálů a unikátních rozhovorů s osobnostmi světového významu.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Spisovatel a novinář Pavel Tigrid vzpomíná na okolnosti své emigrace v únoru 1948, kdy jen o vlásek unikl zatčení. Zazní také vzpomínka na Ferdinanda Peroutku.
Odborníci v krátké ukázce z pořadu Historie.cs hodnotí osobnost Woodrowa Wilsona, amerického prezidenta v letech 1913 až 1921, jehož podíl na vzniku samostatného Československa byl naprosto zásadní. Dozvíme se více o jeho životě před prezidentskou érou, kdy se zabýval i postavením českého národa v Evropě. Video ukazuje také pasáže ze Čtrnácti bodů prezidenta Wilsona a roli T. G. Masaryka, který stál za změnou Wilsonova názoru o autonomii a zachování Rakouska-Uherska.
Druhý díl filmové minisérie Božena se odehrává v rode 1842. Němcovi se právě přistěhovali do Prahy, kde se Josef snaží etablovat jako finanční úředník. Báře je dvacet dva let, je matkou čtyř dětí a po posledním těžkém porodu už nemůže rodit. Před mladou ženou toužící po společnosti, se rázem otevře nový svět. Osudným je pro ni český ples na Žofíně, který změní vše a navždy. Josef ji přivede do společnosti české kulturní elity. Bára svou bezprostředností získává nové přátele a její srdce se nečekaně rozhoří.
Podívejte se na cimrmanovsky pojatou reportáž o stopách Járy Cimrmana v Bruselu. Kde všude je v hlavním městě Evropské unie najdeme? Reportáž si všímá zejména významu Cimrmana pro evropské záležitosti. K velikosti Cimrmana se vyjadřují také Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.
Dosud žádná opera nevyvolala takové nadšení všech Pražanů jako v roce 1786 Figarova svatba uvedená v Nosticově divadle. V hledišti seděl i její autor Wolfgang Amadeus Mozart, kterého dojaly ovace plného sálu. Třetí díl televizního seriálu F. L. Věk podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska se věnuje návštěvě Mozarta v Praze i slavnému divadelnímu představení.
Český bál byl v době spisovatelských počátků Boženy Němcové důležitou událostí. Zde se seznámila s výkvětem české vlastenecké společnosti, zde se poprvé veřejně vyjadřovala k literární tvorbě. Ukázka z druhého dílu minisérie Božena představuje Němcovou jako odvážnou ženu, která se nebojí vyslovit a hájit své názory. Ovšem k nelibosti vlastního manžela Josefa Němce.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.