09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
Život renesančního kavalíra Kryštofa Haranta by vydal na několik životů. Vzdělaný šlechtic prožil část svého života na panovnických dvorech, napsal několik hudebních skladeb, do literatury se zapsal svým známým cestopisem o putování do Svaté země a do historie aktivní účastí na stavovském povstání. Dokonce podle legendy měl se svými vojsky ostřelovat císařskou rezidenci ve Vídni. Jeho život jako jednoho z tří českých pánů, tedy příslušníků nejvyšší české šlechty, ukončila poprava na Staroměstském náměstí v červnu 1621.
V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
Co vše spadá pod pojem kultura a jaký cíl si klade umění? Na tyto otázky dostane odpověď Sára a její rodina při domácím inscenování rockové opery. Zjišťují například, že umění má mnoho podob a že každému se líbí něco jiného. Nejde však jen o zábavu. Umění může mít různé funkce: provokovat, zneklidňovat či vyvolávat debaty. Pro tvůrce je pak zásadní samotná radost z tvoření.
Emoce nejen umělce inspirují, ale emoce obsažené v uměleckých dílech mohou také léčit. I tvůrčí proces samotný může léčit. A to nejen tvůrce samotného, ale i toho, kdo umělecké dílo vnímá. Máme na mysli jak léčbu duše, tak těla. Léčba duše je zároveň i tvůrčím procesem, jak potvrzují mnozí psychoterapeuti ze zkušeností z muzikoterapie, zvukoterapie, arteterapie a dalších psychoterapií. Emoce a umění jsou zkrátka spojené nádoby.
Spisovatel Ota Pavel se proslavil zejména svými vzpomínkovými knihami a knihami ze sportovního prostředí. Jakým byl člověkem, jaké byly jeho osudy a co bylo inspirací pro jeho tvorbu? Odpověď nám v tomto televizním portrétu poskytnou kromě jiného vzpomínky jeho rodiny a přátel a také audiozáznamy spisovatele samotného.
Cenu Jiřího Ortena získal básník Filip Klega za sbírku Andrstán. Básník se ve videu vyjadřuje k principům vlastní tvorby, sbírku pak hodnotí publicistka Barbora Voříšková.
Úspěšná a oblíbená česká autorka a překladatelka, členka PEN klubu Alena Mornštajnová je hostem pořadu Kultura+, kde hovoří nejen o svém posledním románu Tiché roky, ale třeba i tom, co to obnáší psát knihu.
Literární vědec Jiří Trávníček hovoří o pohádkách, pohádkových zdrojích Boženy Němcové a pohádkových rysech jejího největšího díla: Babičky. Vyjadřuje se rovněž k otázce, proč jsou pohádky tak důležité pro vývoj člověka v dětském věku. Věděli jste, že pohádky jako žánr původně vůbec nebyly určené pro děti? A proč bychom měli dětem pohádky vyprávět?
Příběh o odvážných československých letcích, kteří pomohli zachránit Británii před Hitlerem. Do britských vojenských jednotek vstoupily během války také stovky československých vojáků, kteří byli rozhodnuti bojovat proti nacistickému Německu.
Fojt bylo na Moravě označení pro dědičného rychtáře, tedy osobu v pozici dnešního starosty. Jeho povinnosti se v průběhu času měnily, patřilo k nim ale i nižší soudnictví ve městě či vesnici nebo zastupování obce. Mimořádná budova fojtství ve Velkých Karlovicích je z konce 18. století a její kopii najdeme v rožnovském skanzenu. V čem je unikátní? Podívejte se stručnou historii fojtství.
Ukázka ze seriálu Volha ilustruje, jakým způsobem pracovala Státní bezpečnost při zavazování si tajných spolupracovníků. Hlavní hrdina Stanislav Pekárek je řidič Československé televize (ČST). Ke spolupráci byl pravděpodobně vybrán proto, že během své práce přijde do kontaktu s řadou potenciálně „politicky nespolehlivých” osob z oblasti publicistiky a televizní zábavy. Příslušníci se ho nejdříve snaží přimět ke spolupráci konfrontováním s nasbíranými kompromitujícími materiály. Stanislav však využívá situace a snaží se vyjednávat o možných výhodách, které by mu spolupráce přinesla. Jeho pohnutky ke spolupráci tedy nemůžeme označit jako ideové.
V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.