09:27
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Pasáž pomocí příkladových vět vysvětluje pravidla shody přísudku s podmětem.
Legendární umělecká dvojice Suchý–Šlitr se léta pojila s divadlem Semafor. Společně skládali písně jak pro sebe, tak i pro ostatní zpěváky. V rozhovoru z roku 2009 vzpomíná Jiří Suchý na svého kolegu, který svět opustil v roce 1969.
V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.
Adam Václav Michna z Otradovic byl jedním z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů a básníků 17. století. Psal především duchovní hudbu s vlastními básnickými texty. Řadu písní napsal pro literátské bratrstvo, ve kterém se sdružovali neprofesionální kostelní zpěváci a hudebníci z řad měšťanů a řemeslníků. Mnoho jeho písní zlidovělo a některé z nich, především písně vánoční, jsou oblíbené dodnes.
Wolfgang Amadeus Mozart navštívil Prahu celkem pětkrát a pokaždé si čas zde strávený užil. Je ale výrok "Mí Pražané mi rozumějí" oprávněný? Sklidil Mozart během svých pobytů v Praze opravdu takový úspěch? A jaký vliv měla jeho hudba na hudebníky u nás? Na tyto otázky odpovídají v pořadu Historie.cs odborníci na hudební vědu.
O jednom z posledních žijících příslušníků 311. bombardovací perutě RAF, Otakaru Černém, vyšla v roce 2008 životopisná kniha Útěkář. Za svého života totiž utíkal mnohokrát. V srpnu 1939 do Francie. Po pádu Francie do Anglie, kde vstoupil do RAF. V roce 1941 havaroval nad Nizozemskem a padl do zajetí. Z tábora utekl, ale byl chycen a znovu skončil v zajetí. Z tábora Stalag Luft III. v březnu 1944 se měl dostat tunelem při největším útěku spojeneckých letců za druhé světové války. Byl ale prozrazen a 50 důstojníků bylo popraveno. Poslední útěk přišel po válce. V dubnu 1948 byl propuštěn z armády a následně odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 3 roky těžkého žaláře. V květnu 1949 se po útěku dostal se do americké okupační zóny v Německu. Vrátil se do Anglie a opět vstoupil do služeb RAF.
Jedna a dost možná že jediná varianta státoprávního uspořádání Česka a Slovenska těsně před rozpadem společného státu byl návrh tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta na vytvoření de facto konfederace. O co šlo a proč jeho idea neuspěla?
V období protektorátu zastupoval německou moc říšský protektor, ale důležitou funkci a pro Hitlera post největšího znalce místního prostředí zastával K. H. Frank. Jaká byla jeho role v protektorátní správě? Podívejte se na diskusi odborníků.
Ema měla od narození dobrodružnou povahu a hlavu plnou bláznivých nápadů. Poslechni si její vyprávění o tom, jak se i přes neúspěchy nevzdala a dosáhla toho, co chtěla. У Еми від народження був авантюрний характер і голова, сповнена божевільних ідей. Послухайте її історію про те, як вона попри невдачі не здалася та досягла того, чого хотіла.
František Nepil byl rozeným vypravěčem, který dlouhá léta okouzloval posluchače a čtenáře svou tvorbou a svými příběhy. Jeho osobnost, životní osudy a literární talent nám v tomto televizním dokumentu představí archivní záznamy i lidé, kteří ho dobře znali.
V rozhovoru se Zbigniewem Czendlikem překladatelka a spisovatelka Alena Mornštajnová vypráví o tom, jak se „pozdě“ přes překladatelství dostala ke spisovatelství. Pozornost je věnovaná nejen tvůrčímu procesu, ale především autorčiným prvním knihám Slepá mapa, Hotýlek a Hana. Autorka prozrazuje i to, jak se vypořádává s kritikami.
Každá doba má svou literaturu krásnou, populární, pokleslou i zakázanou. Ukázka nám odpoví na otázku, jaká literatura se četla a vydávala v 60. letech 20. století a za doby normalizace. Ani v této době nebylo kvůli cenzuře lehké vydat knihu a literatura se postupně rozpadla na několik proudů. Také se dozvíme, co byly v té době oblíbené knižní čtvrtky.
Tomáš Čada je současný český básník, učitel a zakladatel populární facebookové skupiny Poezie pro každý den. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Vše o lásce: „Aleppo, Mariupol, Asmara / místa kam bys nejel / na dovolenou / ani v rámci Akce.“
14 063
796
4 777
1 363
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.