03:13
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
V roce 1982 začal sovětský automobilový závod GAZ v Gorkém (dnes Nižní Novgorod) vyrábět automobil Volha GAZ 3102. Podívejte se na dobovou reportáž o v té době novince z legendárního pořadu Auto-moto-revue. Ve videu uvidíte i předchozí modely, které se dovážely do Československa, včetně prvního modelu Volha GAZ-21, jež se stala velmi oblíbeným automobilem a dostala familiární přezdívku „carevna“.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Co všechno přinášejí koně lidem? A jak dlouho už jejich soužití trvá? Kůň je symbolem energie, síly a rychlosti. Zpočátku byl pro člověka pouze loveným zvířetem, později se pro něj na několik tisíciletí stal nejvýznamnějším dopravním prostředkem. Kdy a kde došlo k domestikaci koně? A jak se v průběhu času vyvíjel do své dnešní podoby a jak se zapsal do lidských dějin? Podívejte se.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak má vypadat správný sex. Slyšeli jste o tzv. kultuře znásilnění (rape culture)? I tomuto tématu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak vypadá drogově závislý. České filmy a seriály se při vykreslení stálých uživatelů drog i těch, kteří je zkouší poprvé, mnohdy dopouští zjednodušeného popisu takových postav. A měří filmaři všem drogám stejně? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Média moc dobře vědí, jaké informace uživatele zaujmou, cílí na naše emoce. AI nabízí obsah zejména vizuální, protože je účinnější než prostý text. Reakce lidí nejsou jen důkazem zájmu, ale i důsledkem zvědavosti. Dávno není pravdou, že kvalitní a hodnotnější obsah vzbuzuje více pozornosti.
Jaké znáte druhy televizí? Pořad seznamuje s veřejnoprávní a soukromou (komerční) televizí a s jejich charakteristikami. Popisuje, v čem jsou si podobné, v čem se liší a proč existují koncesionářské poplatky.
Po pádu komunistického režimu za transformace hospodářství vznikla celá řada bank. Jak se ukázalo později, mnoho z nich mělo malý kapitál a část z nich půjčovala peníze převážně firmám svých majitelů. Asi největším případem krachu banky byl pád Investiční a poštovní banky v roce 2000. Podívejte se nejen na její příběh.
Diskotéku definuje slovník jako společenskou zábavní akci, při níž se poslouchá hudba a tančí. Počátky diskoték v tehdejším Československu spadají do šedesátých let, ale zejména v období normalizace byly pro mladou generaci vítaným rozptýlením. Podívejte se na filmovou esej o diskotékách z jara roku 1983 a vnímejte vztah tehdejší moci k diskotékám, na nichž měli mladí jednu z mála příležitostí, jak se seznámit s písněmi západní produkce.
Pracovník kontrarozvědky v letech 1990–2007 František Stárek Čuňas hodnotí vztah politiků a zpravodajských služeb a srovnává jeho proměny od dob exilové vlády až do moderní demokratické České republiky. Stále však platí, že zpravodajec nese riziko, politik sklízí body.
Jméno československého epidemiologa Karla Rašky je dnes laické veřejnosti vesměs neznámé. Kromě nasazení vlastního života při epidemii skvrnitého tyfu v Terezíně v roce 1945 proslul zejména jako jedna z klíčových osobností, která stála u vymýcení pravých neštovic ve světě. V roce 1968 odsoudil sovětskou okupaci Československa a reakce komunistů na sebe nenechala dlouho čekat. Jméno Karla Rašky upadlo v zapomnění. Neprávem, ale přesto.
13 495
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.