02:44
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Pojďme společně nahlédnout do života velkého ilustrátora Zdeňka Buriana. Burianovy obrázky můžete znát z učebnic přírodopisu a dějepisu či knih Eduarda Štorcha. Ilustroval také román Jaroslava Foglara Hoši od Bobří řeky. Ve Štramberku najdete Burianovo muzeum.
Perem lidé píší od nepaměti. Původně používali seříznutý husí brk, dnes už máme pera plnicí, kuličková nebo třeba mazací. Také design pera se hodně změnil. Navštivte s námi dílnu na výrobu per a podívejte se, jak takové pero vzniká.
Média ovlivňují všechny sféry našeho života a čerpáme z nich většinu informací. V tomto díle se zaměříme na fenomén známý jako propaganda. Co to je? Propaganda nemusí být vždy špatná. Jak se bránit zlé propagandě, představuje moderátorka Tereza Řezníčková ve spolupráci s profesorem Žeprejem.
Proč byl rytíř Dalibor uvržen do vězení? Co se během uvěznění naučil? Jak získával jídlo? Poslouchejte vyprávění ze Starých českých pověstí, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Nacistický režim zřídil v roce 1941 v bývalé pevnosti Terezín ghetto pro židovské obyvatelstvo. V roce 1943 byla transportem z Prahy do Terezína deportována i Dagmar Nebeská, rozená Poláčková. Ve vzpomínkách pro Paměť národa popisuje své onemocnění během pobytu v ghettu a množství štěnic. Ve vzpomínce zmiňuje také svou práci – sbíjení rakví, protože koncem války v Terezíně umíralo velké množství lidí, zejména starších, v důsledku hladu a nelidských životních podmínek.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
S blížícím se koncem války a přibližující se frontou nacisté likvidovali důkazy o existenci vyhlazovacích táborů. Mnohé vězně z koncentračních táborů tak čekaly pochody smrti a přesuny do jiných táborů více na západě. I za této situace nacistický režim stále využíval vězně na těžkou práci, budovali zákopy nebo odklízeli trosky. V dokumentu z cyklu Příběhy 20. století (2021) uvidíte několik vzpomínek přeživších na poslední měsíce jejich věznění.
V našem historickém povědomí jsou většinou dobře známy osudy jednotlivých československých prezidentů. Málo se však ví o potenciálních kandidátech, kteří se o prezidentský úřad sice nakonec neucházeli, jejich jména však patřila k často skloňovaným. V roce 1938 mezi nimi byly velmi výrazné osobnosti, např. Rudolf Beran nebo Jan Antonín Baťa.
14 007
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.