02:44
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Vraťme se na chvíli do 4. století a připomeňme si světce, který symbolizuje příchod zimy. Svatý Martin ve skutečnosti nejezdil na bílém koni, ale lidé vypozorovali, že kolem svátku sv. Martina padal první sníh. Pranostika „Svatý Martin přijíždí na bílém koni“ je známá, ale znáte některou z legend o tomto světci?
V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.
Položili jste si někdy otázku, proč je v zimě kratší den a delší noc? Má změna času na tento jev nějaký vliv? Víte, proč v minulosti vznikl zimní a letní čas? Pociťujete změny času na svém těle? Podívejte se na Wifinu a zjistěte, jak to doopravdy s tím časem je.
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
V animované ukázce je zachycen vznik československých legií během 1. světové války, kterým návrat do vlasti zkomplikovala revoluce v Rusku. Jejich cesta se nakonec protáhla kolem celého světa a dorazily až do samostatného Československa.
Předčítání staré české pověsti o božím soudu. Chodům byla nespravedlivě odebrána jejich práva a byli nuceni podvolit se nové vrchnosti v čele s pánem Lomikarem. Jan Sladký Kozina se podvolit odmítl a zaplatil za to životem. Před svou smrtí Lomikara proklel a vyzval ho na „boží súd“.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Po útoku Hamásu z 7. října 2023 Izrael zareagoval vlastní vojenskou operací. Dokument (2024) vysvětluje, jak izraelské jednotky musely změnit strategii boje, jak se Hamás ukrýval blízko civilistů, ba dokonce v blízkosti centrály OSN, a jak válka změnila Gazu k nepoznání.
28. října 1918 vznikl samostatný československý stát. S patřičným historickým odstupem si můžeme klást otázku, jak tehdejší události vlastně vnímat. Byla to revoluce, převrat nebo předání moci? Tři historici se snaží na tuto otázku odpovědět a polemizují i o dalších souvislostech, jako např. jakými způsoby lze rozumět pojmu revoluce nebo zda v roce 1918 vznikl skutečně „nový“ český stát.
„V Bílém domě nechceme demokrata," hlásí trumpovci. Obhájí americký prezident Donald Trump své vítězství z roku 2016? O tom rozhodnou prezidentské volby.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Porevoluční idealismus vystřídala reálná politika se všemi svými nešvary, jako jsou politické kšefty a handrkování, zneužívání postavení nebo útoky na nezávislost státních institucí. Po volbách v roce 2017 se navíc komunisté dostali opět zprostředkovaně k moci, když uzavřeli s vládnoucím hnutím dohodu o podpoře vlády. Společnost je rozdělená a zjišťuje, že ke skutečné demokracii je nutné mentálně dozrát.
Michael Žantovský hodnotí, jak absence vnitrostranického vítězství a výrazné politické minulosti může ovlivnit šance kandidátů v amerických prezidentských volbách (konkrétně v případě Kamaly Harrisové oproti Donaldu Trumpovi v roce 2024). Dále však zdůrazňuje, že osobnost a politické schopnosti kandidátů hrají v předvolební kampani velkou roli.
Jak dopadla druhá přímá volba prezidenta v roce 2018? Video přináší nejen přehled výsledků druhého kola mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem, ale také autentické záběry z dění krátce po sečtení hlasů. Marcela Augustová komentuje statistiky a grafy, které ukazují, jaká byla volební účast a jak se výsledky lišily v jednotlivých krajích, okresech i obcích.
Seznámíme se s osudem zámku v Litenčicích: od krátkého historického přehledu přes smutný osud zámku i rodiny Podstatských po roce 1948 až po navrácení majetku díky restitucím. Zámek byl sice v katastrofálním stavu, ale rodové pouto a závazky jsou silné, proto se současní majitelé rozhodli dát své sídlo do pořádku. Srovnávací záběry hovoří za vše.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.