Limity zahraničního zpravodajství v době socialismu

Televizní reportéři jezdili informovat o světě s předem připraveným politickým zadáním. To, co je pro dnešní novináře nepředstavitelné, bylo v podmínkách diktatury nezbytné, aby vůbec mohlo nějaké zahraniční zpravodajství vznikat. Oldřich Vejvoda, bývalý zahraniční redaktor Televizních novin, vzpomíná na politická omezení a stranické úkoly, které musel při své práci respektovat.

Tip do výuky

Než video žákům nabídnete, seznamte je v základu s tím, jaký vliv mělo vedení vládnoucí komunistické strany na sdělovacími prostředky v Československu. Během sledování ukázky by žáci měli hledat odpovědi na následující otázky:

• Jak musel Oldřich Vejvoda popisovat západní společnost?
• Na jaká témata se jeho reportáže zaměřovaly?
• Co si z nich diváci mohli odnést?
• Proč na některé příspěvky, které natočil, není s odstupem času pyšný?

Aktivitu zakončete diskusí nad odpověďmi žáků. Snažte se během jejich prezentace zvýrazňovat obecné ideové principy, které vysvětlí, proč bylo v očích komunistů nutné západ ukázat jako společnost žebráků a alkoholiků.

Z pořadu:

• Redaktoři

Témata:

• Moderní doba - české dějiny
• Mediální výchova

Námět do výuky:

• Redaktoři: jak vznikaly zprávy v 80. letech

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Dějepis
• Člověk a společnost

Klíčová slova:

• média
• propaganda
• socialismus
• Československá televize
• zpravodajství
• 80. léta